Dorota Barová: Inspiraci kradu odevšud

Známe ji z dua Tara Fuki, z jazzového Vertiga, z kapely Kuzmich Orchestra nebo ze slovensko-české skupiny Tugriki. Přitom se kdysi za cello styděla.

Rozbrečela jsem se, když mě rodiče přihlásili na cello, chtěla jsem hrát na klavír, ale v hudební škole nebylo místo.

Zpěvačka a cellistka Dorota Barová|foto: Dušan Tománek

Nedávno vyšlo Dorotě první ryze sólové CD Iluzja, recenze se předhánějí v superlativech, nahrávka má „skromně nevtíravý potenciál zařadit se k největším skvostům české hudební scény.“ Což potvrdila i cena Anděl, které za CD Iluzja dostala:  „Ceny pomáhají v zahraničí, tam se na ně pohlíží jinak. Když si v životopisu přečtou, že máte Anděla, je to pro ně něco jako česká Gramy. To velmi pomáhá. U nás to moc neznamená.“

Dorota Barová: Iluzja

• Upravit
• Smazat

Sólový autorský debut zpěvačky a violoncellistky Doroty Barové. Poslechněte si recenzi Milana Bátora.

Říká, že písničky k ní chodí tak nějak samy. „Neptejte se mě, jak skládám, to vám opravdu nedokážu říct.“ Písničky zpívá v polštině, která je u ní jazykem první volby.

Dorota Barová působí v žánru alternativním, jazzovém, rockovém i popovém. "Baví mě všechno, inspiraci kradu odevšud. Už bych se ale neposadila do symfonického orchestru. Bachovy suity si nechávám na domácí cvičení.“