Domácí knihovnu jsem luxoval po regálech, říká Vladimír Pistorius

„Jako kluk jsem moc nečetl, bavil mě volejbal a všechno možné jiné,“ říká Vladimír Pistorius. „Změna nastala, když jsem se seznámil na letním táboře s krásnou holkou, která psala básničky. Bloumal jsem po ulicích, myslel na tuhle první lásku a zkoušel své nejasné pocity poskládat do jakýchsi veršů také. Domů jsem pak přinesl první básničku a poprosil tatínka, aby mi půjčil nějakou moderní poezii. Měl šťastnou ruku a dal mi přečíst Vítr jménem Jaromír od Jana Skácela. Tahle knížka byla oním iniciačním uštknutí, po němž už jsem se nedokázal vzpamatovat. Knihovnu jsem luxoval po regálech.“