Babička pro mě nikdy nebyla povinnou školní literaturou, říká Magdaléna Borová
Setkání s knihami napříč prostorem a časem. Ze své knihovny vybírá herečka Magdaléna Borová. Pořad připravil Petr Šrámek. Natočeno v roce 2025.
„Herectví má ten dar, že se člověk může s jedinou knihou setkat v různých formách,“ říká herečka Magdaléna Borová o díle Boženy Němcové. Nejenže v Národním divadle ztvárnila Barunku a posléze v inscenaci Jako břitva samu spisovatelku, ale také načetla celou Babičku jako audioknihu. K literatuře se dostala díky rodinné knihovně, v které byla významně zastoupena i česká poezie: Halas, Holan, Skácel, Toman, Hora nebo Seifert. Dlouhodobě ji provázejí verše Václava Hraběte, ale čte i současnou prózu, například od Anny Bolavé. Její čtenářské vyznání však směřuje až k lidové písni: „Nejohmatanější a nejčastěji otvíranou knihou v mém bytě je čtvercový svazek, který leží u mého klavíru: zpěvník Písně na cesty krajinami duše.“
Nejposlouchanější
Jack London: Tulák po hvězdách. Román o utrpení a svobodě bezmocného jedince odsouzeného na doživotí
-
Jak jsem se protloukal, Cesta do Carsonu, Podivný sen a další příběhy Marka Twaina
-
Friedrich Dürrenmatt: Proces o oslí stín. Komedie o hlouposti a jejích následcích
-
Ivana Gibová: Babička©. Rafinovaná cesta do hlubin dětství
-
Jaroslav Seifert: Všecky krásy světa. Fragmenty ze vzpomínek českého básníka čte Rudolf Hrušínský
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.