Babička pro mě nikdy nebyla povinnou školní literaturou, říká Magdaléna Borová

„Herectví má ten dar, že se člověk může s jedinou knihou setkat v různých formách,“ říká herečka Magdaléna Borová o díle Boženy Němcové. Nejenže v Národním divadle ztvárnila Barunku a posléze v inscenaci Jako břitva samu spisovatelku, ale také načetla celou Babičku jako audioknihu. K literatuře se dostala díky rodinné knihovně, v které byla významně zastoupena i česká poezie: Halas, Holan, Skácel, Toman, Hora nebo Seifert. Dlouhodobě ji provázejí verše Václava Hraběte, ale čte i současnou prózu, například od Anny Bolavé. Její čtenářské vyznání však směřuje až k lidové písni: „Nejohmatanější a nejčastěji otvíranou knihou v mém bytě je čtvercový svazek, který leží u mého klavíru: zpěvník Písně na cesty krajinami duše.“