Dobrovolnictví je pradávným lidským fenoménem. Do lidských vazeb vpisuje princip pomoci
Dobrovolnictví je tu od pradávna a je součástí společenských vazeb. Jak se ho daří rozvíjet v Česku? Co přináší naší společnosti?
Jaké jsou nové trendy v dobrovolnictví? Co to je virtuální dobrovolnictví? Poslechněte si celé ArtCafé s tematickým hudebním výběrem Ondry Bambase. Kompletní záznam pořadu najdete na konci článku.
Na fenomén dobrovolnictví jsme v ArtCafé nahlédli zkušeností Michaely Jandové z Centra pro dobrovolnictví HESTIA a koordinátora dobrovolníků Michala Kryla z Nové školy, o. p. s. Třetí host, výzkumnice a pedagožka FHS UK zabývající se filantropií a dobrovolnictvím, Tereza Pospíšilová, přinesla do diskuze poznatky z výzkumů.
Dobrovolné pomáhání je základem, na kterém funguje lidská společnost od pradávna. Je to něco, co vytváří pojivo lidských skupin, komunit a společností.
Tereza Pospíšilová
Michal Kryl popsal, proč je pro společnost dobrovolnická zkušenost důležitá: „Klíčové je poznat druhý břeh. Na jedné straně jsou děti, které mají podporu rodiny, a na druhé straně jsou ti, kterým taková podpora schází. Tyto dva břehy se mohou tímto způsobem potkat.“ Téměř 80 procent základny dobrovolníků organizace Nová škola, o.p.s., kde Kryl působí, tvoří středoškoláci, kteří doučují děti ze základních škol. Kryl také zmínil, jaké benefity přináší v projektu Společně v knihovně propojení knihoven, žáků a dobrovolníků.
Dobrovolnictví můžeme vnímat také jako součást dlouhodobého procesu učení. „Dobrovolník se naučí komunikovat s cizími lidmi, pracovat s vlastním časem a hlavně s hranicemi,“ popsala dlouholetá spolupracovnice organizace HESTIA, Michaela Jandová. Hosté ArtCafé se zároveň shodli na tom, že se poslední dobou začíná více objevovat spontánní, komunitní dobrovolnictví. Oproti tomu akreditovaní dobrovolníci tvoří, podle Jandové, pouze 10 až 15 procent z celkového počtu dobrovolníků u nás. Zbytek dobrovolnických aktivit se děje neformálně mezi lidmi.
Dobrovolnictví nikomu nepatří. Je přesně takové, jaké si ho uděláme.
Michaela Jandová
Michal Kryl se zamýšlel nad proměnou dobrovolníků, kteří k nim do Nové školy přichází. Dříve se jim hlásili zejména studenti humanitních směrů, pak přišla vlna studentů technického zaměření. Posledních čtyři roky Kryl sleduje, že se k nim dostávají mladí lidé, kteří mají dobrovolnictví jako povinně volitelný předmět. Většinou pak u dobrovolničení zůstávají i po dokončení praxe. „Jsem v tomto velký optimista, protože to se ve společnosti neztratí,“ dodal nadšeně Michal Kryl.
Hudbu vybral: Ondřej Bambas
Související
-
Andrea Šenkyříková: Dobrovolnická práce je v zahraničí větší samozřejmostí…
Vystudovaná varhanice, která se nebojí výzev a které je blízká Otevřená společnost.
-
„Je to příjemné zpestření.“ Program brněnské charity propojuje dobrovolníky s osamělými lidmi
Nový program Dobré srdce domů spustila na začátku roku brněnská charita. Spojuje v nich dobrovolníky s osamělými lidmi. Společně tráví čas a chodí třeba na procházky.
-
Z pětek jedničky? Jde to, když se dítěti můžete věnovat, říká jedna z doučujících Člověka v tísni
Děti ze sociálně vyloučených rodin často potřebují poradit při distanční výuce. S výukou jim místo rodičů pomáhá organizace Člověk v tísni.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.