Dnes ráno se něco stalo na cestě do práce. Začala pršet fakta. Metahaven
Umělecká skupina Metahaven na své první sólové výstavě v Londýně představuje nový film Eurasia a spekuluje o verzích historie a poznání.
Skupina Metahaven je známá především jako kolektiv dvou grafických designérů (Vincy Kruk a Daniela van der Veldenem), kteří pocházejí z Nizozemska. Jejich aktivity se pohybují na hranici mezi grafickým designem, vizuálním uměním a politickým diskurzem. Napsali řadu knih, které zkoumají politické aspekty grafického designu a vizuální propagandy.
Jejich práce se v posledních letech přeorientovala od knižních publikací spíše na pohyblivý obraz a médium filmu.
Fakta ve fikci a fikce ve faktech
Na výstavě v londýnském Institutu současného umění (ICA) jsou k vidění jejich 3 filmy, které kombinují hrané záběry s grafickými a animovanými vrstvami. Každé video je součástí instalace, která pojednává celý prostor včetně nástěnných maleb a ručně vyráběného koberce. S pohyblivým obrazem pracují jako grafičtí designéři, jejich pozornost se upírá k povrchu a struktuře a k zjednodušení vizuálních forem.
Téma videí i celé výstavy shrnuje název Version History. Instalace tematizují spekulace o verzích historie a poznání. Metahaven přemýšlejí nad otázkami, jak lze manipulovat s realitou a za jakou fasádou se schovávají nejcitlivější data. Když si uvědomíme, že se necháváme oklamat uměním, které používá stejné postupy jako reklamní průmysl, můžeme možná lépe pochopit svět ve kterém se v současnosti pohybujeme. Na výstavě je k vidění i nejnovější přibližně hodinový snímek s názvem Eurasia (Questions on Happiness). Spekulativní vyprávění filmu se soustředí na oblast Eurasie, na regionální impéria, odloučené státy a malé nacionalistické útvary, které se hádají mezi sebou o nerostné bohatství.
Film je současně instalován jak v ICA v Londýně, tak v Amsterdamském muzeu Stedelijk, kde probíhá Metahaven také výstava. Obě instituce se finančně podílely na vzniku filmu.
Koukání do telefonu se stalo novým kinem
Současně Metahaven vychází nová kniha Digital Tarkovsky, která je na výstavě předvedena jako pohybující se text na více obrazovkách. Rychlost čtení textu je určená a může se stát, že začnete číst text v půlce, anebo ho vůbec přečíst nestihneme. Tento koncept ukazuje rozpor mezi rychlostí digitálních platforem a reálného života. V průměru strávíme u svého telefonu 2 hodiny 51 minut denně, což je o 8 minut déle než Tarkovského film Stalker.
Výstavu v londýnském Institute of Contemporary Arts můžete navštívit do 13. 1. 2019.
Výstava v Amsterdamském Stedelijk Muzeu probíhá až do 24. 2. 2019.
Poslechněte si celé ArtCafé, které se věnovalo festivalu Noc divadel a kde Pavel Klusák představil novou desku Yoko Ono.
Související
-
Jon Rafman je virtuální flanér naší doby
Umělec, který dokumentuje temnotu, sny a paměť nám ukazuje jaké to je převést digitální dílo do fyzického prostředí a jak dnes technologie ovlivňují lidské chování.
-
To není jako, to je doopravdy! Výtvarník Jordan Wolfson chce, abychom zažili čisté násilí
Americký umělec ve své tvorbě zpracovává témata násilí, židovství a politické korektnosti. Hlavním aktérem jeho instalace v Tate Modern je loutka chlapce spoutaného řetězy.
-
Berlínský festival mediálního umění nabízí Steva Jobse v očistci, fake-news i syrská bojiště
Od 31. ledna do 4. února probíhá v Berlíně 31. ročník festivalu transmediale. Na programu jsou například videoinstalace, digitální performance i workshopy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
