Dívat se na svět tak, jako se dívá kamera. Výstava Myslet filmem je inspirovaná Jánem Mančuškou, říká kurátorka Sandra Baborovská
Její prapředek byl žák J. V. Myslbeka a ona sama se Myslbekově sochařské škole věnovala v dizertační práci. Po babičce s chorvatskými kořeny zase zdědila lásku k jihu – Portugalsku (a Československu) věnovala výstavu Karafiáty a samet. I pod vlivem maminky coby televizní dramaturgyně studovala střih a poté dějiny umění. Vše zúročuje jako kurátorka v Galerii hl. m. Prahy, kde připravila projekt Myslet filmem. Nejen o něm mluvila ve Vizitce s Ondřejem Cihlářem.
Související
-
Spontaneita a vnitřní svět. Umění je pro mě životní potřeba, říká kurátorka Terezie Zemánková
Za dar zjitřeného estetického vnímání vděčí své umělecky založené rodině. Studovala malbu, v profesním životě se věnuje kurátorské práci a přípravě výstav umění art brut.
-
Jedním tahem pera dokázal zachytit náladu prostoru. Říká o Rembrandtovi kurátorka Lucie Němečková
Mistr autoportrétů, čaroděj světla a stínu, učitel, který ovlivnil generace umělců – to byl nizozemský malíř Rembrandt van Rijn (1606 – 1669).
-
Díky filmu Chybění o Jánu Mančuškovi můžu mluvit o otcovství s nadhledem, říká filmař Štěpán Pech
O tatínka – psychiatra a literáta – přišel Štěpán Pech v šestnácti. Deset let poté odešel jeho rodinný přítel a konceptuální umělec se schopností „vidět víc“ Ján Mančuška.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Nenechte si ujít kouzlo staré Číny s Hankou Maciuchovou
Ondřej Kepka, režisér a moderátor
Tajný deník čínské císařovny
Románové zpracování životního příběh císařovny vdovy Cch'-si, která se jako mladá dívka Jehonala stala konkubínou císaře a díky mimořádné inteligenci, intrikám i krutosti dokázala postupně vystoupat na vrchol a na půlstoletí se stát faktickou vládkyní Číny.
