Dílo sedmilháře? Kronika česká Václava Hájka z Libočan vychází v prvním kritickém vydání
Bezmála půltisíciletá je Kronika česká Václava Hájka z Libočan: toto „velké vyprávění“ s více než 3000 postavami. Jedna z nejoblíbenějších knih o české minulosti? Anebo je to výtvor sedmilháře, který „naprznil“ obraz české minulosti?
První kritické vydání nyní vydalo nakladatelství Academia. Editor Jan Linka pracoval na vydání deset let.
Hájkovo velké vyprávění se stalo po staletí nejpopulárnější knihou o české minulosti, avšak osvícenská historiografie 18. století zkritizovala Hájkovu práci s historickými prameny. Až okřídlenými se dnes už stala slova Dobnerova, ale i Dobrovského nebo Palackého o Hájkovi „sedmilháři a nactiutrhači“ nebo o tom, jak „kalem Hájkovým naprzněny zůstaly všecky kroniky české“.
Rozumíme však dnes dobře žánrovému určení „kronika“ – a smí si kronikář vymýšlet? S jakým záměrem Hájek kroniku psal a máme dnes ještě cit pro tuto velkou epiku, s jejím patosem a pestrým vypravěčským rejstříkem?
Půltisíciletí čtenářského zájmu či odsudků (osvícenské historiografie) svědčí tak jako tak o živosti tohoto monumentálního díla. „Největší předností Kroniky české je autorův mimořádný vypravěčský dar, který založil vztah k české historii u mnoha generací čtenářů,“ říká Jan Linka.
Jeho edice obsahuje kompletní transkripci textu a na připojeném CD rovněž jeho transliteraci, užitečné jsou rejstříky osob či míst a diferenční slovníček s vysvětlivkami.
Hájkova Kronika česká poprvé vyšla před 470 lety, roku 1543.
