Den s češtinou na Vltavě

Vokabulář webovýOd listopadu 2006 internetová aplikace nazvaná Vokabulář webový postupně zpřístupňuje textové, obrazové a zvukové zdroje k poznání historické češtiny. Tvůrcem a provozovatelem Vokabuláře je Oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR poskytující tak zájemcům o historickou češtinu především informace o její slovní zásobě.

Krumlovský sborník, Knihovna Národního muzea, sign. III B 10, s. 320 |foto: Ústav pro jazyk český AV ČR

Listovat a vyhledávat je možné ve slovnáři, slováři i tezaurech. Najdeme zde například „Slovář český, to jest slova některá česká jak od Latinářův, tak i od Němcův vypůjčená, zase napravená a v vlastní českou řeč obrácená k užívání milovníkův české řeči“ Jana Františka Josefa Ryvoly, v němž snadno dohledáme několik převratných a zásadních obratů, třeba slova „litera“ se přece jazyka milovný pisatel vyvaruje, má-li příležitost napsat „zwučka neb slowka“.

Do Ústavu pro jazyk český se vydal Petr Gojda, aby připravil pořad o směřování dnešní textologie a důvodech, proč je důležité mít kritická vydání a co vše z nich lze načerpat.

Báseň, počítač a literatura v sítiA protože je užitečné znát nejen formální zákonitosti a jazykové „zásobníky“, pro změnu do Ústavu pro českou literaturu se vypravila Milena M. Marešová, aby zjistila, jak se píše, a především, jak a kde je současná česká literatura dostupná v elektronických zdrojích.

Mezi projekty Ústavu je totiž několik zaměřených na zpřístupnění celků literárních děl (Edice E); Slovník české literatury po roce 1945 je vedle tištěného Lexikonu české literatury jednou z prvních příruček dostupných pouze po internetu. A Versologické oddělení ÚČL připravilo Korpus českého verše nebo Českou elektronickou knihovnu. Právě u práce Versologického týmu se na chvíli zastavíme, protože není obvyklé, aby akademik, odborník na poezii 19. století byl také schopným programátorem. Petr Plecháč v sobě obě nadání spojuje, což v pořadu s nadšením prezentuje jeho kolega, Robert Kolár. Od něj uslyšíte nejen o dějinách české versologie, ale především o Gunsticku, Hexu nebo Babelu, počítačových interaktivních aplikacích, díky nimž můžete téměř jako v detektivní hře procházet pláněmi i kouzelnými zákoutími českého verše.

Druhým hostem pořadu je literární historik a kritik Karel Piorecký, rovněž pracovník Ústavu pro českou literaturu AV ČR, který poutavě hovoří o „literatuře v síti“, přičemž se obratně pohybuje v nejistém prostoru nových médií. Jaký vztah mají čeští literáti k „virtuálnímu světu“, nakolik je jejich tvorba objevná, experimentální a jaké mají v tomto ohledu rezervy? A vzešlo už odtud „zásadní dílo“ současné prózy nebo poezie? Odpovědi vám nabídneme v sobotním dopoledni.