Den poezie 2017: Protiklad je podstatou básně

28. listopad 2017
Gerđur Kristný

V rámci letošního Dne poezie se představila islandská básnířka Gerđur Kristný, která převyprávěla starobylou Eddu feministicky, a nizozemský básník Mustafa Stitou, jehož zajímají rozpory tradičního a moderního světa.

Gerđur Kristný přepsala jednu z eddických písní, konkrétně Skírniho cestu, která vypráví o tom, jak byla obryně jménem Gerd donucená provdat se za boha plodnosti Freye. Autorka za svou interpretaci obdržela Islandskou literární cenu a její kniha byla přeložena do několika jazyků.

Sedmička Josefa Lady. Tančící dům vystavuje na 400 malířových děl i jeho osobní předměty

Josef Lada, Ponocný, 1948

Narodil se v roce 1887 a zemřel tři dny před svými sedmdesátinami v roce 1957 - Josef Lada. Jeho tvorbu představuje nová výstava Sedmičky Josefa Lady v pražské Galerii Tančící dům.

„Zjistila jsem, že příběh má určité mezery; chtěla jsem je doplnit, chtěla jsem, aby byl příběh celistvý. Také mě zajímalo, co se stalo poté, jak se vyvíjelo toto manželství z donucení, o čemž už píseň nevypráví,“ vysvětluje Kristný. A dodává: „Není téma, které by bylo více feministické: žena je vytržená ze svého prostředí, odvezená do cizí země a donucená se provdat za někoho, koho nechce.“

Kristný vydala také sbírku vycházející ze skutečné události. „Sedmadvacetiletou ženu zavraždil její vlastní muž, který pak dál bydlel v domě, kde došlo k tomuto zločinu, a o několik let později tam je zavražděn on sám. Příběh mě zaujal, měla jsem dokonce příležitost s tím mužem udělat rozhovor.“

Společně s Kristný vystoupil v rámci pražského Dne poezie Mustafa Stitou. Své první literární ocenění získal už v osmnácti letech, od té doby obdržel další ceny, včetně přestižní VSB Poëzieprijs.

Narodil se v Maroku, v dětství se s rodiči přestěhoval do Nizozemska. S tím souvisí jeden z důvodů, proč ho zajímá střet tradice a modernity: „Vyrostl jsem v nábožensky založené, muslimské rodině, ale zároveň v prostředí sekulární společnosti.“

Deníky Astrid Lindgrenové dokumentují válečné dění a poodhalují autorčin vnitřní svět

Astrid Lindgrenová

Švédská spisovatelka Astrid Lindgrenová se celosvětově proslavila díky svým knihám pro děti. Málo známý je fakt, že autorka Dětí z Bullerbynu nebo Pipi dlouhé punčochy si za druhé světové války vedla deníky. Její válečné zápisky, které se po švédském vydání okamžitě staly bestsellerem, vyšly i v České republice. Nyní Vám je v pořadu Stránky na dobrou noc nabízíme i na Vltavě. První díl můžete poslouchat už dnes večer.

Střetávání tradičního a moderního světa se podle Stitoua odehrává na všech úrovních. „Samotná poezie tento střet potřebuje, sama v sobě totiž zahrnuje protiklad. Už v sonetu, odhlédneme-li od jeho čistě formální stránky, se v první části něco představí a v osmém verši přichází obrat. Protiklad je podstatou básně.“

Oba básníci své texty přečetli ve strašnickém Domě čtení. Následně zazněly v překladu Marty Bartoškové a Veroniky ter Harmsel Havlíkové, které společně s autory odpovídaly na dotazy Mozaiky. Básně Gerđur Kristný se připravují do 70. čísla časopisu Weles, texty Mustafy Stitoua vyšly v 64. čísle tohoto periodika. Besedu v Domě čtení moderoval básník a organizátor Josef Straka.