Demonstrace, rozhořčení a pískot. Festival Divadelní svět Brno uvedl kontroverzní slovinskou inscenaci Naše násilí, vaše násilí
Demonstrace, rozhořčení a žádosti o zrušení hostování slovinského divadla Mladinsko Gledališče na mezinárodním festivalu Divadelní svět Brno. Sporem mezi obyvateli tohoto města a vedením festivalu se stala kontroverzní inscenace Naše násilí a vaše násilí. Mozaika vám nabízí rozhovor s uměleckým šéfem divadla Goranem Injacem.
Naše násilí a vaše násilí je název inscenace slovinského divadla Mladinsko Gledališče, kterou v sobotu 26. května večer uvedl festival Divadelní svět Brno. Inscenace, kterou od jejího prvního avizování provázely protesty a žádosti o její zrušení, přináší originální pohled na Evropu a předkládá divákům řadu nepříjemných otázek.
Mohl byste na úvod představit Mladinsko Gledališče? Čím se třeba zabýváte, jaké jsou vaše cíle a podobně?
Mladinsko gledališče je divadlo, které bylo založeno v 50. letech jako Slovinské divadlo. Po roce 1968 u nás začali hrát mladí umělci na podporu revolučních a studentských hnutí. Divadlo bylo nezávislé, ale stále tu byl trochu cítit vliv jugoslávské cenzury a právě v 70. letech začalo vznikat naše současné zaměření na experimentální politické divadlo. Zkoumáme hranice divadelních představení. Vytváříme to, co je politicky provokativní a politicky relevantní v místě a kontextu, kde zrovna pracujeme. My jsme pravděpodobně mezinárodně nejznámější slovinská kulturní instituce. Minulý rok jsme v zahraničí odehráli 45 představení. Byli jsme například v Torontu, Montrealu nebo Bogotě. Experimentální a politické divadlo je profil naší instituce. Myslím si ale, že my ani tak neděláme divadlo. Spíš charakterizujeme společnost a její symptomy, které pak prezentujeme na jevišti srze konkrétní diváky.
Jednou z vašich devíz je, že od diváků očekáváte víc než pouhé sledování příběhu, co to vlastně znamená?
Divadlo je kolektivní událost, kterou vytváříme společně s publikem a právě publikum je relevantní část představení. Nejsou pouze pasivními pozorovateli, ale aktivně se zde zapojují. My všichni tvoříme tuto událost. Společně vytváříme divadelní show a to je přesně to, jak divadlo pracuje. Nejsme jedno z buržoazních divadel, kde publikum jen sedí a sleduje naučený text, který je jim z jeviště reprodukován. My netvoříme zábavu, ale politická představení. Tvoříme něco, co ve své podstatě narušuje. Naším cílem je právě toto narušení a ne jen večerní zábava.
Klidně mě vystřel na měsíc! Vychází komiks o Nicku Caveovi, ikoně alternativní scény
Strhující panorama nespoutanosti i závislosti, vášně i zkázy, lásky i smrti. Tak by se dal charakterizovat nejnovější komiks německého ilustrátora a grafika Reinharda Kleista, ve kterém zachytil život a uměleckou cestu australského zpěváka, skladatele, herce a spisovatele Nicka Cavea. S autorem si o komiksu povídala Markéta Kaňková.
Tématem letošního ročníku festivalu je Svoboda, s jakou inscenací se Madinsko gledališče představí a jak tato inscenace odpovídá hlavnímu tématu festivalu?
Během 50 let své existence se Mladinsko gledališče snažilo charakterizovat a odhalit hranice svobody. Například představení Naše násilí a vaše násilí jsme hráli už v mnoha zemích a v každé vyvolávalo úplně jiné reakce. To hodně vypovídá o tamní společnosti. V Polsku jsme třeba skončili na policii a ještě stále je proti nám vedeno vyšetřování, ve kterém nás obviňují z urážky národních symbolů a náboženského cítění. V Německu jsme vystupovali v Berlíně a zdejší publikum nás odsoudilo zejména kvůli scéně znásilnění na jevišti a postavení ženy do této role. V Rakousku zase padaly komentáře vztahující se ke slovinským a chorvatským hercům. Naopak v Chorvatsku chtěla katolická církev představení zrušit a přerušit festival. Reakce publika byla skvělá. Diváci odmítli odejít, protože do divadla přišli kvůli představení a to také chtěli vidět. Setkali jsme se také s účastí pravicových extrémistů, kteří se snažili představení přerušit. Svoboda má úplně odlišný význam v různých kontextech a podle reakcí, které tady v Brně máme, je zajímavé, že zrovna ti lidé, kteří proti nám protestují, si myslí, že právě jejich svoboda bude nějak narušena, protože oni jsou ta privilegovaná vrstva společnosti.
Společně s režisérem inscenace Oliverem Frlićem jste v polském Powszechny Theatru připravili inscenaci Prokletí. Ta byla na Divadelním světě Brno shodou okolností také uvedena, jsou si v něčem obě inscenace podobné?
Ano, jsou. V obou používáme stejný divadelní jazyk, který funguje na dvou stupních. Snažíme se nejít klasickým směrem divadla, kdy je hlavní silou režisér a herci jen předvádějí, co se jim řekne. Tohle je kolektivní práce. Zároveň se ale snažíme vždy vnímat také to, co je naší úlohou. Nejen úlohou herců a umělců během představení, ale také respektujeme naše poslání veřejných činitelů, kteří můžou hýbat veřejným míněním. I když pracujeme s klasickou divadelní hrou, vždy se snažíme divákům přinést něco neočekávaného. Chceme zbořit tradiční očekávání publika a zjednodušeným jazykem k němu promlouváme. My tedy neestetitujeme problém, ale problematizujeme estetiku.
Filmový střípek z ukrajinsko-ruské války. V Česku promítli film o hrdinných obráncích letiště v Doněcku
Film Kyborgové není klasickým válečným dramatem. Odehrává se v jedněch kulisách: na rozstříleném a rozbombardovaném letišti v Doněcku, které brání ukrajinští vojáci proti přesile Rusů a takzvaných separatistů. Dlouho úspěšně, byť se už dávno bojuje o trosky. Šlo tady o princip, národní a státní hrdost. A každý na Ukrajině ví, že obráncům letiště se říkalo kyborgové.
Obě ty inscenace by se daly označit jako kontroverzní, které vyvolávají určitou diskuzi. Je to to, co vás na divadle zajímá?
To záleží na tom, co si představujete pod pojmem kontroverzní. Pro mě je například kontroverzní to, že starosta, představitel města, může požádat divadlo, aby zrušilo představení. To je vlastně porušení jednoho ze základů demokratického státu. Já osobně si nemyslím, že by naše práce byla založena na nějaké kontroverznosti. My věříme v sílu divadla a v jeho sociální roli. Snažíme se prezentovat různé cesty kritického smýšlení o společnosti a také o to, aby společnost, ve které žijeme, fungovala lépe.
Ranní úvaha Petra Fischera: Skandál spravedlnosti v Brně
Není snad nikoho, kdo by dnes neměl potřebu vyjádřit se k divadelnímu skandálu v Brně, který nejen bulvární tisk shrnul do titulků, v nichž se na jevišti hanobí státní vlajka, vytažením z ženské vagíny, a Ježíš Kristus, znásilňováním muslimky.
Uvedení inscenace Naše násilí a vaše násilí doprovázela řada protestů, které se konaly jak před představením, tak i během něj. Krátce po začátku vtrhly na jeviště aktivisté z hnutí Slušní lidé, postavili se mezi herce a diváky a snažili se hercům zabránit v hraní. Narušitele nakonec musela vyvést policie, která případ předá přestupkové komisi. Po odchodu lidí z hnutí Slušní lidé zůstali v hledišti křesťanští aktivisté, kteří se při nahých scénách hlasitě modlili a při diskutované scéně, ve které Ježíš znásilní muslimku, začali hlasitě skandovat. I ti byli bezpečnostní službou vyvedeni ze sálu.
