Filmový střípek z ukrajinsko-ruské války. V Česku promítli film o hrdinných obráncích letiště v Doněcku

29. květen 2018
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kyborgové

Film Kyborgové není klasickým válečným dramatem. Odehrává se v jedněch kulisách: na rozstříleném a rozbombardovaném letišti v Doněcku, které brání ukrajinští vojáci proti přesile Rusů a takzvaných separatistů. Dlouho úspěšně, byť se už dávno bojuje o trosky. Šlo tady o princip, národní a státní hrdost. A každý na Ukrajině ví, že obráncům letiště se říkalo kyborgové.

„Název filmu je proto opravdový,“ říká filmová historička a ukrajinistka Lenka Víchová. „O doněcké letiště se bojovalo skoro dvěstě padesát dní, takzvaní separatisté ho nemohli dlouho dobýt. Jeho obráncům začali říkat kyborgové, byly to pro ně bytosti s nadlidskými vlastnostmi,“ doplňuje.

Čtěte takéI s osmdesátkou na krku mají velké plány. Juraj Jakubisko a Hynek Bočan oslavili kulatiny, ale hledí dopředu

Za scénářem filmu stojí křehká dáma Natalija Vorožbyt. Na frontové linii strávila hodně času, mluvila s těmi, kteří o letiště v Doněcku bojovali a přežili. „Několik stovek vojáků tady zahynulo, počet mrtvých nebyl dodnes přesně spočítaný,“ vysvětluje. Na scénáři pracovala několik měsíců, film režiséra Achtěma Sejtablajeva nakonec získal na Ukrajině množství cen, včetně těch nejprestižnějších. Na otázku, je-li to věc umělecká nebo spíš politická, odpovídá: „Samozřejmě obojí. Pro mě je to velice důležité – naším snímkem totiž vzdáváme hold všem, kteří doněcké letiště bránili. Připomínáme si tím jejich oběti. A to je velice závažné.“

„Ten film přitom není ani tak o rusko-ukrajinské válce, není tolik o komunikaci mezi Ukrajinci a proruskými separatisty, ale o komunikaci mezi samotnými ukrajinskými spolubojovníky. Tedy mezi těmi, kteří letiště bránili do roztrhání těla a často se už nevrátili. Je to do značné míry psychologický snímek,“ popisuje dění na plátně Lenka Víchová.

Náš snímek je o ukrajinské duši, o její různosti. Chtěla jsem ukázat různé názory, představit různé typy ukrajinského muže a vojáka. Ve válce vedle sebe bojují jak dobrovolníci, tak profesionální vojáci; jak mladí, tak starší a staří muži, prostí lidé, zemědělci, dělníci, inteligence. Každý z nich má ve filmu své slovo. Jsou různí, ale spojují je láska k vlasti a snaha o vypořádávání se s nespravedlností.
Natalija Vorožbyt

A Natalija Vorožbyt dodává: „Náš snímek je o ukrajinské duši, o její různosti. Chtěla jsem ukázat různé názory, představit různé typy ukrajinského muže a vojáka. Ve válce vedle sebe bojují jak dobrovolníci, tak profesionální vojáci; jak mladí, tak starší a staří muži, prostí lidé, zemědělci, dělníci, inteligence. Každý z nich má ve filmu své slovo. Jsou různí, ale spojují je láska k vlasti a snaha o vypořádávání se s nespravedlností,“ popisuje Natalija Vorožbyt své motivace a cíle svého scénáře.

Klidně mě vystřel na měsíc! Vychází komiks o Nicku Caveovi, ikoně alternativní scény

Komiks Nick Cave – Mercy on me

Strhující panorama nespoutanosti i závislosti, vášně i zkázy, lásky i smrti. Tak by se dal charakterizovat nejnovější komiks německého ilustrátora a grafika Reinharda Kleista, ve kterém zachytil život a uměleckou cestu australského zpěváka, skladatele, herce a spisovatele Nicka Cavea. S autorem si o komiksu povídala Markéta Kaňková.

Upozorňuje přitom, že dialogy jsou skutečně převzaté ze slovníku kyborgů, věty a popisované události jsou podle pravdy. I tím je film Kyborgové cenný.

Pražská projekce snímku skončila ovacemi ve stoje. „Byla jsem z toho sama dojatá. Podobně emocionální bývají reakce po promítání na Ukrajině. Ani tam nejsou diváci po projekcích schopni besedovat, vstřebávají v sobě silný zážitek,“ popisuje ukrajinské reakce scenáristka Natalija Vorožbyt a lakonicky dodává: Na žádném ukrajinském filmu dodnes neteklo tolik slz jako na snímku Kyborgové.“

Spustit audio