Demolice ikonické obytné věže Nakagin v Tokiu. Jednotlivé části stavby si rozeberou muzea a privátní sběratelé
Obytná věž Nakagin Capsule Tower v centru Tokia byla považována za nejvýznamnější dílo radikálního japonského architektonického proudu s názvem Metabolismus. Jeho představitelé od počátku šedesátých let přemýšleli o architektuře jako o lidském organismu, který se díky svému vnitřnímu metabolismu vždy přizpůsobí daným podmínkám. To samé chtěli od architektury.
Kenzo Tange, Kiyonori Kikutake, Arata Isozaki a konečně autor věže Nakagin Kisho Kurokawa vytvářeli koncepty modulárních a flexibilních konstrukcí, které by se daly libovolně rozšiřovat či měnit podle aktuálních potřeb. V praxi se jejich vize příliš neuplatnily.
I proto byla obytná budova Nakagin cenným příkladem smělých vizí japonských metabolistů. Kurokawa ji zkonstruoval mezi lety 1970 a 1972. Tvoří ji dva centrální betonové pilíře, které architekt osadil 140 plně vybavenými prefabrikovanými obytnými moduly o rozměrech 4x2,5 metru. Tento malý obytný prostor s jedním velkým kruhovým oknem se stal hlavním prvkem designu. Navzájem se dají kapsle spojovat a vytvářet větší prostory. Uvnitř byly v továrně vyrobené moduly vybaveny integrovanými pokrokovými technologiemi včetně vestavěné hudební soustavy, televize i plně vybavených koupelen.
V malých jednopokojových bytech většinou nebydleli rezidenti po celou dobu. Byly určené pro krátkodobé pronájmy obchodním cestujícím nebo tvrdě pracujícím úředníkům, kteří se do svých kapslí chodili jen vyspat. Ostatně zkusit jste si to mohli i vy. V posledních letech bylo několik kapslí nabízeno na Airbnb. Již v roce 2012 se k bydlení využívalo pouze 30 modulů.
Po dlouhých diskuzích se kolektiv vlastníků budovy rozhodl ji zdemolovat a na jejím místě postavit nový energeticky efektivní budovu. Příčinou jsou především zastaralé a zdraví nevhodné materiály, včetně azbestu, ze kterých byla stavba v sedmdesátých letech vybudována. Teď už slavné moduly, připomínající pračky, uvidíme jen v muzeích. Hned několik z nich zakoupilo demontované kapsle do svých sbírek.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Šedivý pokoj, Čmoud nebo Návěstí. Povídky Stefana Grabińského, klasika polské fantastické literatury
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
-
Ngaio Marshová: Zpěv v ráhnoví. Pátrání po úchylném vrahovi žen
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
