Dáma z hor. Osudy herečky a dabérky Libuše Švormové

Libuše Švormová se narodila v roce 1935 v Praze, ale od dvou let žila s rodiči a sestrou v Kolíně. Po druhé světové válce se rodina kvůli otcovu zaměstnání přestěhovala pod Jeseníky do Šumperka. A právě v těchto horách dospívající Libuše velmi ráda chodila často na výlety. Přírodní krásy Jeseníků ji nesmírně ovlivnily a zůstaly působivé ve vzpomínkách až dodnes.

Během středoškolských let v Brně, kde Libuše Švormová studovala Vyšší školu uměleckého průmyslu, začala objevovat zájem nejen o výtvarné umění, ale čím dál více o literaturu i recitování poezie. Jedním z důvodů, proč se rozhodla pro hereckou dráhu, byl silný divadelní zážitek, když v Prostějovském divadle uviděla Danu Medřickou v roli Evženie Grandetové v dramatizaci jednoho z vrcholných románů Lidské komedie francouzského klasika Honoré de Balzaca. Na DAMU ji pak nejvíc ovlivnila její ročníková profesorka herectví Vlasta Fabianová, jejíž profesní rady uplatňuje dodnes.

Jejím prvním hereckým angažmá se stalo Východočeské divadlo Pardubice, kde se její první role Ester v dramatizované novele Jana Otčenáška Romeo, Julie a tma stala osudovou pro její další soukromý život. Tehdy začal dlouhodobý partnerský vztah se spisovatelem a dramatikem Otčenáškem, který trval až do jeho předčasné smrti.

Když po dvou a půl letech působení ve Východočeském divadle Pardubice a po řadě tamních stěžejních rolí dostala nabídku od ředitele Městských divadel pražských Oty Ornesta, neváhala. Její první hereckou úlohou v pražském angažmá byla vlastně dvojrole Šen Te – Šuej Ta v Dobrém člověku ze Sečuanu Bertolda Brechta. Po třiceti letech úrodného období v MDP Libuše Švormová své angažmá ukončila, ale ve své umělecké činnosti pokračuje dál. Můžeme ji vídat v hostování v Divadle na Vinohradech a v Divadle Na Jezerce nebo v představeních agentury Harlekýn.

I když se Libuše Švormová převážně věnovala divadlu, významné jsou i její role ve filmech nebo v seriálech, od legendárního Byl jednou jeden dům až po nedávné Kukačky. Mimořádnou popularitu jí však přinesla práce v dabingu, obzvlášť nezapomenutelnou je její napříč generacemi pověstný dabing filmové Angeliky. Libuše Švormová prokázala, že je univerzálním typem herečky, byla často obsazována i v rozhlase. Před několika lety obdržela rozhlasovou Thálii za monodrama Děti pekla autorky Gabriely Köglové.