Cyrano bez nosu a Racek pro teenagery
Městské divadlo v Mostě a Divadlo rozmanitostí uvedou na konci listopadu dvě výrazné premiéry, které z klasických námětů vytěžily aktuální témata. Městské divadlo v Mostě přináší novou interpretaci legendárního Cyrana z Bergeracu, zatímco Divadlo rozmanitostí představí inscenaci Já, Racek, volně inspirovanou Čechovovou slavnou hrou. Dva odlišné tituly, které spojuje silný důraz na vnitřní svět postav a jejich touhu po přijetí.
„Dlouhý nos jako zdánlivá vada, která definuje celoživotní komplex.“ Tak představuje Městské divadlo v Mostě svou novou inscenaci Cyrano z Bergeracu v režii Filipa Nuckollse. Místo tradičního obrazu extravagantního hrdiny s groteskně prodlouženým nosem se režisér rozhodl zbavit Cyrana této ikonické fyzické přednosti – aby tím ještě silněji zdůraznil jeho vnitřní zranění.
V Rostandově hře Cyrano s hrdostí prohlašuje: „Velký nos velkého ducha značí!“ Ale je jeho hrdost skutečně tak pevná, aby zakryla bolest, kterou v něm vyvolává nespokojenost se sebou samým? Nuckolls ukazuje Cyrana jako okouzlujícího, zábavného a zároveň frustrovaného muže, jehož zdánlivá sebejistota se hroutí pod tlakem vlastních pochybností.
Další listopadovou premiérou je inscenace Já, Racek režisérky Terezy Karpianus, která se nechala volně inspirovat Čechovovým Rackem, aby vytvořila současný příběh určený mladým divákům od 13 let.
První lásky, touha po uznání, slávě a pozornosti, stejně jako bolestná zklamání – to jsou témata, která Karpianus do inscenace vkládá s citlivostí k dospívajícím divákům. Na otázku, co mají Čechovovy postavy společného s dnešní mládeží, inscenace odpovídá jasně: „Mnohem víc, než se může zdát.“
Mladí hrdinové hledají své místo, zkoušejí překračovat hranice a chtějí být viděni.
Tereza Karpianus
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Pavel Landovský: Hodinový hoteliér. Hrušínský a Lukavský ve hře o destrukci lidských vztahů
-
Václav Havel: Audience. Nové zpracování s Trojanem a Myšičkou v hlavních rolích
-
Václav Havel: Asanace. Premiéra nahrávky, kterou vytvořil sám autor
-
F. X. Šalda: O neblahé bohatýrce. Příběh hrdé a nezkrotné divoženky z česko-polského pomezí
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.













