Cormac McCarthy: Cesta. Baladický příběh o světě sežehnutém neznámou katastrofou

Na cestě je muž a jeho malý syn. Nejedou velkým osmiválcem, jejich jediným dopravním prostředkem je jiný symbol naší civilizace: nákupní vozík z hypermarketu. Mají v něm všechny svoje věci, a přece jsou skoro pořád hladoví…Premiéru poslouchejte on-line po dobu jednoho měsíce po odvysílání. Pořad není vhodný pro děti a mladistvé. 

Účinkuje: Martin Siničák
Překlad: Jiří Hrubý
Režie: Radim Nejedlý
Premiéra: 20. 8. 2021

Cesta je téměř liduprázdná, a to je pro ně dobře – protože bytosti, před kterými se občas musejí schovávat, už nejsou tak docela lidské. A ti dva by pro ně byli jen potravou. Znepokojivý detail: všichni mají na tvářích špinavé roušky…

Útlý román Cesta, desátá a nejslavnější kniha Cormacka McCarthyho, je někdy řazena do subžánru, kterému fanoušci SF familiérně říkají postapo – zkratka pro postapokalyptická díla, ať už knižní nebo filmová. A tato díla jsou ve světové literatuře stále oblíbenější. Jako bychom chtěli nahlédnout, do čeho stále rychleji jdeme – anebo to naopak chtěli těmi díly zaříkávat. Postapu se věnují nejen zkušení a kvalitní rutinéři (např. Steven King), ale i autoři tzv. vážné literatury. (A samozřejmě to není žádná novinka, ani u nás ne, nezapomínejme prosím ani na Čapkovu Válku s mloky.)

Čtěte také

Cormack McCarthy využívá některých postupů pop-literatury celý život: např. proslulý Krvavý poledník je osobitou verzí westernu, v díle Tato země není pro starý koketuje s thrillerem. I proto je tak oblíbený filmaři: Cesta získala 4 Oscary, Tato země není pro starý také. A když jsme u těch cen: román Cesta byl odměněn Pulitzerovou cenou. Taková symbióza mimořádného tvůrčího mistrovství, jež ocení spíše literární labužníci, a komerčně veleúspěšných filmů je i dnes zcela neobvyklá.

Zdvihl obličej ke světlající obloze. Jsi tam? Zašeptal. Spatřím tě v poslední chvíli? Máš krk, aby tě šlo uškrtit? Máš srdce? Navěky tě proklínám, máš vůbec duši? Ach Bože, šeptal. Bože. Věděl jen, že chlapec je jeho opodstatněním. Řekl: Pokud on není slovem Božím, pak Bůh nikdy nepromluvil.

Není to útěšlivé čtení. Chlapec a jeho otec nekráčejí po té cestě ke zřetelné naději, ba ani k pointě ne; od začátku je zřejmé, že je může zachránit snad jen zázrak. I v tom román rezonuje s dneškem. Ale nechtěli jsme se dopouštět laciné aktuálnosti, dokonce jsme tuto četbu ani nechtěli vysílat v první a druhé vlně současné pandemie; snad to tedy teď stihneme před tou třetí…

Spustit audio