Co ukrývá dvojvila bratří Čapků? Nahlédněte do původního interiéru, kde se setkávali Pátečníci
V další části cyklu Vily a příbytky slavných se podíváme do dvojvily bratří Čapků v Praze na Vinohradech. V autentickém prostoru interiéru i zahrady byl pořad Miroslava Buriánka natáčen s emeritní ředitelkou Památníku Karla Čapka ve Strži Kristinou Váňovou, s inženýrem Tomášem Pekem, místostarostou MČ Praha 10 a s inženýrem Michaelem Ryklem, docentem fakulty architektury pražského ČVUT.
Dvojvila bratří Čapků: Karlův vchod, Josefův vchod…
Vila byla vystavěna v letech 1923–1924 podle projektu Ladislava Machoně. V září 2013 schválilo zastupitelstvo Prahy 10 odkup poloviny dvoupatrového domu (část Karla Čapka) s rondokubistickými prvky. Vila je v tuto chvíli prázdná a jsou prováděny přípravné práce související s chystanou rekonstrukcí.
Přispět k jejímu úspěchu může i veřejnost. Vypsána už byla výzva zájemcům, kteří by chtěli věnovat některý z předmětů, které nyní v objektu chybí. Návrat předmětů denní potřeby, zejména zařizovacích předmětů koupelny a svítidel, je nutnou podmínkou uvedení interiéru vily do podoby druhé poloviny 30. let 20. století. Zájemci se mohou obrátit přímo na MČ Praha 10.
Semlerova rezidence od architekta Adolfa Loose
Na Klatovské třídě v Plzni byl historický bytový interiér rodiny Oskara a Jany Semlerových realizovaný v letech 1933–1934 do původního bytového domu na základě návrhu architekta Adolfa Loose. Slavný architekt zemřel v roce 1933, a tak projekt rozpracoval jeho žák a tehdejší spolupracovník Heinrich Kulka.
Velmi rozsáhlý byt nemá klasická podlaží; jeho jednotlivé prostory různých výšek se v šesti úrovních soustřeďují kolem centrální obytné haly. Toto řešení, tzv. Raumplan, navazuje na Loosovo pojetí Müllerovy vily v Praze a představuje určité symbolické završení architektovy činnosti v Plzni i Čechách vůbec.
Objekt, který je nyní ve správě Západočeské galerie v Plzni, byl veřejnosti zpřístupněn po celkové rekonstrukci v září 2022.
Zlínská vila Miroslava Zikmunda
V prvním zastavení cyklu jsme navštívili s Miroslavem Buriánkem dům, který byl ve 30. letech postaven firmou Baťa a bezmála sedmdesát let byl domovem cestovatele Miroslava Zikmunda.
Funkcionalistickou vilu nechala ve 30. letech 20. století postavit firma Baťa pro vládního radu Josefa Januštíka. V roce 1953 ji koupil Miroslav Zikmund od nevlastního Januštíkova syna režiséra Elmara Klose. Vzhled vily, která je ve velmi dobrém stavu, se během dalších sedmdesáti let téměř nezměnil.
Interiér je naplněný tisíci knih a stovkami předmětů získaných ze Zikmundových cest po světě. V době normalizace sloužil objekt také jako útočiště umělců, spisovatelů a členů disentu.
Související
-
Karel Čapek: Zahradníkův rok
Karel Čapek měl velké pochopení pro různé lidské záliby a koníčky. Psal o nich hojně a sám také mnohé pěstoval. Filatelisty, kaktusáři, sběrateli perských koberců…
-
Genius loci aneb Kdyby domy uměly mluvit. Co se skrývá za fasádou?
Jedna stavba mohla mít během historie mnoho podob i funkcí. Některé z nich představuje Eliška Závodná ve svém dvanáctidílném cyklu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.