Cizinec Rozum. Očima cizince nahlížíme svou omezenost - lokální i planetární
Filozofové se vždy snažili poznat sebe sama skrze cizince, podívat se na nás zvenku, jinýma očima. Hosty Petra Šourka jsou fenomenolog Petr Kouba a astronoetik Ondřej Váša.
Cizinec nám může pomoci nahlédnout naši omezenost - lokální, zemskou ale i tu globální, planetární. Může to být rovnou někdo z jiné planety - ufón, který se na nás dívá a žasne nad tím, co je pro nás samozřejmé.
O strategii cizince jako oblíbeném prostředku francouzských osvícenců hovořil Petr Šourek s fenomenologem Petrem Koubou. Kritici osvícenství jako Adorno a Horkheimer skoro nepracovali s texty osvícenců a další jako třeba Heidegger nesdíleli jejich nadhled.
„Francouzským osvícencům se podle mě děje křivda, když jsou považováni za jakési soft filozofy“, říká Petr Kouba, „jejich kritická strategie je užitečná dál, jde o to nahlédnout svou zabedněnost a poznat sebe sama.“
„Zatímco pohledy ze země na nebe byly spojeny s pocity obdivu, pohled z vesmíru na planetu Zemi byl tradičně spojen s despektem,“ říká v dalším rozhovoru astronoetik Ondřej Váša. V počátcích vesmírného věku filozofie stále jela v této tradici. Hannah Arendtová a Martin Heidegger reagují na Sputnik a snímky Země z vesmíru s krajní nelibostí a mluví o devalvaci naší planety a vykořenění člověka. Pohledy na Zemi z vesmíru stejně jako obrázky hvězdokup a vzdálených galaxií od té doby doslova zaplavily naši představivost. Zatímco se Vesmír obrazově rozpíná, Země se nám zdá čím dál tím menší, a tím je pro nás paradoxně o to významnější.
Nejposlouchanější
-
Miloš Urban: Nože a růže. Pánská jízda s nečekaným překvapením
-
Victor Hugo: Devadesát tři. Václav Voska v jedné z hlavních rolích dramatizace slavného románu
-
Lucie Faulerová: Smrtholka. Téma rodinné tragédie zabalené do jemného humoru
-
Julien Green: Bratr František. Román o životě velikána středověkého mnišství
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.