Civilisovaná žena. Jak ženy-umělkyně formovaly estetiku první republiky?

26. srpen 2019

Ještě na počátku 20. století nebylo pro ženy snadné získat umělecké vzdělání a vystoupit z role okrašlovatelek domácího krbu a starostlivých matek do veřejného prostoru. Estetiku nového samostatného státu ale ženy-umělkyně formovaly víc, než se do nedávna přiznávalo.

Pro souhrnný název Kontextů, věnovaných ženám, které se podílely na moderní vizuální podobě umění Československé republiky, jsme si vypůjčili název brněnské výstavy z roku 1929. Návrhářka Božena Horneková tenkrát z ženské garderoby vyloučila sukně a svůj elegantní koncept každodenního oblečení žen založila na kalhotách různého střihu, což bylo do té doby nemyslitelné. Fotograf Zdeněk Rossmann vytvořil pro obálku sborníku, který výstavu doprovázel, ikonickou fotografii: je na ní ruka s nůžkami, střihající ženský cop.

Čtěte také

S historičkou umění Martinou Pachmanovou z Vysoké školy uměleckoprůmyslové, která představí čtyři výtvarnice, a filmovou historičkou Kateřinou Svatoňovou, která připomene zapomenutou filmovou režisérku, chceme ukázat, jak významně se na kultuře Československé republiky podílely ženy.

Věra Jičínská, malířka a fotografka

Malířka Věra Jičínská studovala v Paříži, kde patřila do skupiny moderních českých výtvarných umělců, jako byli Jan Zrzavý nebo  František Muzika. Byla pozoruhodnou malířkou ženských aktů, ale také fotografkou: její fotografické dílo je teprve nyní předmětem studia. Byla také zprostředkovatelkou francouzské kultury v Československu, napsala množství článků o uměleckém i každodenním životě ve Francii.

Jaroslava Vondráčková, textilní výtvarnice a designérka

Textilní výtvarnice Jaroslava Vondráčková je dnes známá svým literárním dílem: napsala životopis Mileny Jesenské, se kterou ji pojilo hluboké přátelství, a vzpomínky na spisovatele Jiřího Weila. Kromě toho byla neopomenutelnou osobností české moderní výtvarné kultury. Jako textilní návrhářka a publicistka se hluboko zapsala jak do dějin českého užitého umění, tak do dějin jeho kritiky.

Hana Kučerová – Záveská, architektka

Architektka Hana Kučerová – Záveská patří mezi první ženy, které se uplatnily v oboru, k němuž je potřeba nejen výtvarného nadání, ale i technického vzdělání. V pořadu, v němž bude představena jako vynikající představitelka funkcionalistické architektury, nahlédneme i do moderní domácnosti a velkorysé reformy kuchyně a jejího zařízení.

Božena Rothmeyerová – Horneková a její příspěvek k ženskému odívání

Čtěte také

Božena Rothmayerová – Horneková je ve svém díle spojena s ruční prací. Zájem i výšivku a krajku ji spojoval s Alicí Masarykovou. Vedle funkcionalistických architektů Jana Vaňka a Zdeňka Rossmanna se podílela na výstavě Civilisovaná žena sadou oděvních návrhů, kde propaguje a řeší kalhoty jako součást dámského oděvu pro každou příležitost. Horneková byla skutečně důsledná a rozdělila své modely podle funkce a příležitosti, kalhoty doporučovala také ženám plných tvarů a dokonce i těhotným, což bylo do té doby zcela nevídané.

Zet Molas, filmová režisérka

Poslední „civilisovanou ženou“ je filmová scenáristka a režisérka, která pracovala pod pseudonymem Zet Molas. Film propojoval avantgardní umění i populární kulturu. Po vzniku Československé republiky nastalo období boje za film jako specifický produkt nového evropského státu. V této době točí Zet Molas svůj první film, podle vlastního námětu a scénáře – Závěť podivínova (1923). Některé její filmy jsou ztracené, ale jeden, Mlynář a jeho dítě, je v současnosti restaurován, a životopisný film o Karlu Hynku Máchovi se zachoval. V pořadu se jeho autorka Kateřina Svatoňová dotkne i problematiky filmových časopisů.

Připravily: Martina Pachmanová a Kateřina Svatoňová
Natočeno v roce 2018.

Spustit audio

Související

  • Příběhy učených žen

    Pohnuté příběhy dam, které usilovaly o vzdělání a vědeckou dráhu v době, kdy to bylo ženám téměř zapovězeno, vypráví experimentální fyzik, profesor Ivo Kraus.

  • Ženy tří republik

    Znáte jméno pražské držitelky Nobelovy ceny? Víte, že první mistryně světa v šachu reprezentovala Československo? A kolik dokážete vyjmenovat českých válečných hrdinek?

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...