Kdo patří do Panteonu Národního muzea? Opět se otvírá jeden z nejslavnostnějších světských sálů české architektury

25. říjen 2018
Panteon Národního muzea před rekonstrukcí

Ideovým centrem Historické budovy Národního muzea architekta Josefa Schulze z roku 1891 je Panteon. Jde o jeden z nejvíce slavnostních světských sálů české architektury a slouží k uctění nejvýznamnějších osobností minulosti.

Význam Panteonu je zvenčí podtržený záměrně předimenzovanou střední věží s vysokou kopulí. Na její zpřístupnění si musejí návštěvníci muzea ještě počkat. Panteon ale bude otevřený společně s přízemím opravené hlavní budovy Národního muzea už tuto neděli - 28. října.

Panteon Národního muzea při rekonstrukci

Právě díky myšlence ústředního slavnostního Panteonu vybrala porota v roce 1884 z celkem sedmadvaceti návrhů muzejní stavby plán architekta Josefa Schulze. „Nová budova Národního muzea nebyla zamýšlena s tím, že by tam něco takového mělo být, ale objevilo se to v návrhu architekta Schulze – on tam zakomponoval tuto část, takovou profánní svatyni,“ říká archivářka z Archivu Národního muzea Klára Woitschová.

Osobnosti do Panteonu, kam se vejde zhruba 55 soch a bust, vybíral Zemský sněm. Koncepce 19. století byla dokončena za první republiky a k poslední osazování soch a bust došlo v roce 1948 a Panteon byl naplněn. Náměstek ředitele Michal Stehlík říká: „Nebyl primárně konstruován jako věčně doplňovatelný. Ten prostor je nějak limitován. Tady bylo zřejmé, že k nějakému datu musí dojít k naplnění Panteonu. Bralo se to tak, že se dokončí obraz minulosti, ke kterému se hlásíme.“

Po sedmi letech se konečně otevře hlavní budova Národního muzea. Zatím jen přízemí a Panteon

Historická budova Národního muzea po rekonstrukci

Více než 120 let čekala Historická budova Národního muzea architekta Josefa Schulze z roku 1891 na generální rekonstrukci. Prosadit opravu hlavní budovy - nejsložitější obnovu v dějinách moderní památkové péče - se podařilo v roce 2006. Stavba za zhruba dvě miliardy korun začala po letech příprav na jaře roku 2015 a tuto neděli se budova znovu, ale zatím jenom částečně, otevře veřejnosti.

Prvními odstraněnými díly sice byly v roce 1918 busty císaře Františka Josefa I. a císařovny Alžběty z roku 1891, nicméně směrnice tehdejšího ministra školství a národní osvěty Zdeňka Nejedlého z konce roku 1950 rozhodla o postupném odstranění celkem 14 plastik.  Šlo například o sochy Edvadra Beneše nebo Františka Ladislava Riegera a busty Jana Husa, Petra Parléře nebo mistra Theodorika. Naopak přibyly nové osobnosti - v roce 1964 to byli Julius Fučík a Petr Bezruč, v roce 1968 se vrátil v roce 1951 odstraněný Tomáš Garrigue Masaryk a přibyla také Eliška Krásnohorská a v roce 1978 ještě Zdeněk Nejedlý. A generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš říká: „Přišel rok 1989 a ten Panteon tam zůstal bez povšimnutí. Jen se bez většího vzruchu odstranila busta Julia Fučíka a Zdeňka Nejedlého, ale jinak se všechno nechalo v té socialistické koncepci.“

Právě proto Národní muzeum řešilo, jak se k obsahu Panteonu postaví v roce 2018. A záměrně loni vyvolalo debatu na téma uvažování o našich dějinách ze současného pohledu. „Bylo zmíněno, že ne všechny osobnosti se do Panteonu vrátí. A do veřejnosti byla puštěna některá jména, která v Panteonu nikdy nebyla nebo naopak byla vyňata v roce 1991. Rozproudila se debata od KSČM přes přátele Fráni Šrámka. Dodnes nám chodí impulzy, kdo všechno má v Panteonu být,“ říká Michal Stehlík.

Restaurátorské práce na Panteonu Národního muzea

Muzeum se nakonec rozhodlo vrátit se k myšlence otců zakladatelů a podobě z konce roku 1948. Michal Lukeš však upozorňuje na to, že nejde o nevratnou záležitost, všechny sochy a busty zůstanou v depozitářích. „Debata o Pantheonu není o té podstatě, ale o pohledu doby na celou věc. Doplňkem toho bude na ochozu Panteonu expozice, která vylíčí, jaké osobnosti v Panteonu byly, k čemu byl využíván apod.“

Z Terezína do Prahy. Restaurátoři chystají předměty do stálých expozic Národního muzea

Ústřední depozitář Národního muzea, Terezín

Rekonstrukci Historické budovy Národního muzea z roku 1891 předcházely dlouhé roky příprav. Jejich součástí musela být i oprava a dovybavení depozitárního komplexu v Terezíně, který byl dokončený v roce 2011. Následovalo uzavření Historické budovy muzea pro veřejnost, stěhování sbírek a na jaře 2015 zahájení generální opravy.

Panteon se otevře spolu s přízemím Historické budovy už v neděli 28. října. Na programu budou komentované prohlídky, na které se však budou muset zájemci objednat.

Nejen Panteonu, ale i funkci Národního muzea se věnuje pořad ČRo Vltava Reflexe: Historie/Filozofie! s názvem „Je Panteon jen skladiště soch?". Jeho repríza bude na programu v sobotu 27. října v 9 hodin.