Citerista Michal Müller
Z nejsevernějšího výběžku Čech, z Varnsdorfu, přijel jako host úterní Telefonotéky Michal Müller, jeden z nemnoha českých citeristů.
Tento nástroj vystudoval na konzervatoři ve Vídni, přednáší na seminářích a kurzech citerové hry, ve spolupráci s nástrojaři se podílí na technickém zdokonalení citery, ve vlastních kompozicích usiluje o rozšíření možností tohoto nástroje, hledá pro něj nové výrazové podoby v netradičních spojeních s jinými hudebníky . Zdrojem vlastní tvorby je pro něj kraj, kde se narodil a žije, českoněmecké pohraniční hory, které byly s citerou po staletí spjaté.
V Telefonotéce zahrál na nástroj historický i na moderní koncertní citeru, která byla postavena přímo pro něj.
S citerou se u nás nesetkáme v žádné hudební škole a jen při zcela ojedinělých příležitostech se objeví na koncertním pódiu. Většinový, ale mylný názor spojující citeru s německým etnikem, tomuto nástroji v minulém století značně ublížil. Po 1.světové válce Češi citeru zavrhli jako symbol „rakušáctví“, po 2.světové válce se na citeru přenesla česká trpkost vůči Němcům . S jejich poválečným vysídlením citerová hra v Čechách prakticky zanikla.
Ale ještě koncem 19.století u nás byla citera tak populární, že se jako povinný předmět vyučovala na řadě škol. Kluby citeristů vznikaly ve větších i menších městech jako projev národního vědomí a tradice. Podoby různých používaných citer jsou vyobrazeny už ve středověkém Pasionálu abatyše Kunhuty, citeru popisuje J. A. Komenský v knize Orbis pictus a historik Zikmund Winter píše o citárnících z Prahy v 15. století.
Nejposlouchanější
-
George Bernard Shaw: Pygmalion. Jiřina Bohdalová a Miloš Kopecký v brilantní irské komedii
-
Charles Dickens: Vánoční koleda čili Vánoční povídka s duchy. Dojemná proměna lidského srdce
-
Hans Christian Andersen: Sněhová královna. Slavná pohádka o nebezpečné výpravě malé holčičky
-
Vánoční vyprávění Sigismunda Boušky, Marka Piętoně, H. Ch. Andersena a Josefa Lady
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.