Chceme, aby si diváci zažili, jaké to je mít problémy se spaním, říkají tvůrci z kolektivu Nesladim
Spánkovými poruchami trpí každý třetí z nás. To je přes 3 miliony Čechů. V ArtCafé jsme si povídali o představení Dům bez spánku, které demýtizuje spánkové poruchy.
Inscenaci, která měla mít premiéru 30. 3. v Divadle Archa, vytvořil kolektiv Nesladim. Zavření divadel zastihlo tvůrčí tým dva týdny před premiérou, ten se ale rozhodl pokračovat ve zkoušení dál i za ztížených podmínek kvůli koronavirové pandemii. Jako inscenační klíč si zvolili vidění času a sdílení časových vzorců, které nemusí vyhovovat ani zdravým lidem.
Poslouchali jsme pacienty, co je potřeba dělat pro destigmatizaci jejich poruch.
Linda Dušková
Kolektiv Nesladim založila v roce 2019 režisérka Linda Dušková se svými kolegy – společně se rozhodli pro dramaturgii zaměřenou na psychické zdraví. Dům bez spánku je jejich první společnou inscenací. Autoři sbírali podněty přímo u pacientů a povídková forma inscenace vychází z jejich příběhů a zkušeností.
Jitka Kostelníková si přizvala k rozhovoru režisérku Lindu Duškovou a dramaturga inscenace Pavla Gottharda. Pro druhou část pořadu natočila Alžběta Kvasničková rozhovor s kurátorkou Terezou Rudolf o tématu spánku v současném umění. Hudbu ze světa současné elektroniky vybral Josef Sedloň.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Benzína Dehtov. Ondřej Vetchý a Václav Neužil v Pýchově černé komedii o životě hrou a hře o život
-
Marguerite Durasová: Milenec. Skandální příběh zakázané lásky zámožného Číňana a francouzské dívky
-
Zemřel spisovatel Vladimír Páral. Poslechněte si jeho vyprávění ve vltavských Osudech
-
Lev Nikolajevič Tolstoj: Vojna a mír. Epochální dílo a společenská kritika z napoleonských válek
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
