Charles Ferdinand Ramuz: Děs na hoře. Střet venkovského člověka se zlem velehorské přírody
Vysokohorská pastvina, kde se patrně ukrývá i jakési blíže nespecifikované zlo, musí být z důvodu ohrožení dobytka epidemií dobytčího moru izolována. Na pozadí tohoto dění se odehrává několik individuálních lidských dramat. Premiéru četby na pokračování z románu švýcarského frankofonního spisovatele poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Švýcarský francouzsky píšící prozaik Charles Ferdinand Ramuz (24. 9. 1878, Cully-sur-Lausanne – 23. 5. 1947, Lausanne) žil po studiích filozofie v Paříži (1902–1914), kde se věnoval literární tvorbě a vydal své první romány, v nichž se přikláněl k naturalismu i k románům vývojové psychologie. Po roce 1914 se vrátil do Švýcarska, od r. 1930 až do své smrti v r. 1947 žil v ústraní v Cully ve vaudském kantonu. Vaudský kanton spolu se sousedním kantonem valaiským se stal hlavním dějištěm a dominantou jeho románů.
Ve svém životě i tvorbě chtěl být blízko elementárnímu – hledal je v přírodě a v osudech venkovských lidí. Po návratu do země svých předků hledal stopy věčnosti a kontinuity v životě sedláků a v monumentálnosti přírody a živlů.
Související
-
Hans Christian Andersen: Zpráva o cestě do Saského Švýcarska. Cestovní deník dánského pohádkáře
V roce 1831 podnikl Hans Christian Andersen cestu na jih do střední Evropy a přes Míšeň a Drážďany se dostal až do Českosaského Švýcarska. Poslechněte si jeho dojmy z cest!
-
Jan Horníček: Čarostřelec. Napínavý příběh z roku 1789 odehrávající se v Jizerských horách
Bývalý jezuita Vilém a podivínský lékař Šulc pátrají po okolnostech svatokrádeže. Postupně v jejich okolí přibývá krvavých vražd...
-
Tajemné příběhy Bílých Karpat. Magická pouť hraničním pohořím
Bílé Karpaty jsou krajinou definovanou tradicemi, ryzí podobou folklóru a lidové slovesnosti. Po stopách příběhů se vydáme se spisovatelem a publicistou Jiřím Jilíkem.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.