Černovice v Bukovině. Historický multikulturní region hostí literární festival světového významu

22. květen 2017

Páteční večer věnujeme metropoli rakousko-uherské provincie Bukoviny Černovicím a jejím umělcům světového významu. Nalaďte si stanici Vltava v pátek ve 20 hodin.

Pojmenování země Bukovina sa začalo používat roku 1775 po anexi území Rakouskou monarchií a zůstalo této jihozápadní části Ukrajiny dodnes. Hlavním městem Bukoviny jsou Černovice, jejichž kultura byla ovlivněna kulturou tureckou, židovskou, německou, rumunskou, ruskou a ukrajinskou.

České stopy v Bukovině

Najdeme zde i české stopy: budovu, v níž dnes sídlí univerzita, postavil český architekt a stavitel Josef Hlávka, dnešního muzeum a galerii moravský rodák architekt Hubert Gessner. Narodil se zde židovský, německy píšící básník Paul Célan , který přežil rumunský koncentrák a stal se znepokojivým hlasem poezie po holokaustu. Ze zdejší židovské obce vzešel tenorista Josef Schmit, miláček posluchačů gramofonových desek ve 30. letech 20. století po celé Evropě. Působil zde „židovský Ezop" Eliezer Steinbarg , vynikající pedagog a spisovatel v jidiš. O konci židovské kultury Černovicích natočil mnoha cenami obdařený dokumentární film německý režisér Volker Koepp.

Literární festival Meridián

Na literární festival, pojmenovaný po známém eseji Paula Célana Meridián, se do Černovic sjíždějí spisovatelé, píšící v jazycích, jimiž se v Černovicích mluvilo a mluví. Mezi velké literární hvězdy formátu přesahujícího do euroamerické kultury patří i Jurij Andruchovyč a Oksana Zabužko. S nimi, a také s historií i současností Černovic se setkáme v rozhovorech, reportážích a dokumentech, jež tvoří Páteční večer autorů Aleny Zemančíkové a Ondřeje Vaculíka.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.