Cenu Karla Čapka získal Tomáš Halík. V odkazu bytostného humanisty vyrůstal už od dětství

Čtěte také

Osudy Tomáše Halíka. Poslechněte si rozhlasové vzpomínání katolického kněze, teologa a filozofa

Cena Karla Čapka se uděluje každý sudý rok, letos se však výjimečně jedná o rok lichý – u příležitosti 100. výročí založení Českého (nebo tehdy Československého) centra Mezinárodního PEN klubu. Odborná porota ve složení Vladimír Karfík (předseda), Sylva Fischerová, Petr Kotyk, Petr Šámal, Ondřej Vaculík a Jiří Zizler rozhodla, že cenu letos převezme Tomáš Halík – kněz, teolog, filosof, religionista, sociolog, psycholog a spisovatel za filosofické dílo zabývající se humanismem a za dílo publicistické založené na společenské potřebě dialogu. Jeden z členů poroty, publicista, dokumentarista a fejetonista Ondřej Vaculík, k letošnímu laureátovi uvedl: „To rozhodnutí bylo téměř jednomyslné. Brali jsme v potaz i to, že jeho dílo jak publicistické, tak filozofické je rozsáhlé a má ten přesah, že přispívá k obraně demokratických a humanistických hodnot. Vnímali jsme i význam jeho kazatelské práce a jeho dlouholeté působení.“

Tomáš Halík|foto: Dan Materna / MAFRA, Profiedia

Tomáš Halík je také prvním českým laureátem Templetonovy ceny (2014), když byl oceněn jako „mezinárodně uznávaná osobnost obhajující dialog mezi různými vyznáními a nevěřícími, která se po okupaci Československa v srpnu 1968 a v době tzv. normalizace zasloužila o budování náboženské a kulturní svobody.“ O rok později se stal viceprezidentem mezinárodní vědecké rady pro výzkum hodnot a filozofie – Council for Research in Values and Philosophy. V roce 2019 obdržel Záslužný řád Spolkové republiky Německo a roku 2023 mu byl propůjčen Řád T. G. Masaryka. Oceněný má ke Karlu Čapkovi z vlastní rodiny vztah už od dětství: „Karel Čapek je pro mne víc než jen mým oblíbeným spisovatelem. Narodil jsem se do ‚čapkovského světa‘ a byl v něm vychován. Mého otce seznámil s Čapkem jeho nejlepší přítel Zdeněk Bořek Dohalský, Čapkův kolega z redakce Lidových novin, později popravený nacisty. Po Čapkově smrti požádala na návrh Ferdinanda Peroutky Čapkova rodina mého otce, aby se ujal pořádání spisovatelovy pozůstalosti a po roce 1945 také literární pozůstalosti jeho bratra Josefa. To určilo hlavní náplň života mého otce až do jeho smrti v roce 1975.” V prosinci 2018 Tomáš Halík ve svém textu Čapek jako vychovatel uvedl: „Čapka jsem vnímal jako inspiraci nejen pro jeho lásku k bohatosti, barvitosti a vůni naší mateřštiny, nýbrž i pro jeho veřejné působení. Čapek byl příkladem toho, čemu se dnes říká ‚public intellectual‘, osobnost občansky angažovaná ve veřejném prostoru, sledující a komentující společensko-politické dění, účastná polemik a občanských iniciativ, petic či protestů, dbalá Masarykovy zásady, že základem demokracie je diskuse.

Cenu Karla Čapka uděluje České centrum Mezinárodního PEN klubu od roku 1994, kdy ji poprvé obdrželi Günter Grass a Philip Roth u příležitosti Světového kongresu PEN klubu v Praze. Mezi laureáty patří např. Josef Topol, Václav Havel, Ludvík Vaculík, Ladislav Smoček, Ivan Klíma, Petr Šabach, Václav Jamek, Jaroslav Rudiš nebo Sylva Fischerová.