Cena a hodnota. Jak francouzský trh prezentuje současné umění z Afriky?

Galerie ANGALIA, Tsham La rencontre des cultures
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Galerie ANGALIA, Tsham La rencontre des cultures

Francouzský umělecký trh se v poslední době se stále větším zájmem obrací k umělkyním a umělcům pocházejícím z afrického kontinentu. A už zdaleka nejde jen o velké a stabilní instituce, jakými jsou třeba Fondation Cartier, Institut arabského světa nebo Evropský dům fotografie, které se už roky zaměřují i na prezentaci současného umění ze zemí, jež si teprve hledají své postavení v uměleckém světě.

Čím to je, že svou pozornost obracejí právě k africkému umění? A není za humánní myšlenkou především snaha levně a přitom kvalitně pořídit? I na to se zaměřuje pořad Reflexe: Vizuální umění!, který natočila Marie Sýkorová. Konkrétně v Paříži, kde před čtyřmi lety vznikl umělecký salon, který se přímo věnuje africkému současnému umění. Veletrh AKAA (Also Known as Africa) chce představit Afriku jako rozmanité a zajímavé teritorium, jehož tvorba zatím nedostala tolik prostoru a reklamy.

54 zemí = 54 kultur

Podle zakladatelky veletrhu AKAA Victorie Mann nelze mluvit o žádném „africkém umění“. „Přece také nemluvíme komplexně o evropském umění,“ říká. Měřítkem veletrhu AKAA jsou samotní umělci. „V první řadě je považujeme za umělce, ne za Afričany. Afrika je nedefinuje. Protože stejně tak nemluvíme o současném umění vyloženě z Ameriky nebo z Evropy,“ dodává Victoria Mann.

Victoria Mann

Veletrh podle ní nehledá žádná africká specifika nebo detaily, chce především sdružit velký počet umělců tvořících v Africe, protože současná scéna je velmi rozmanitá. „Nechceme mluvit o Africe, jakoby to byla jedna země. Afrika má padesát čtyři států, řeklo by se padesát čtyři kultur,“ tvrdí zakladatelka veletrhu a razantně hájí myšlenku a poslání svého salónu, který podle ní nelze odlišit od jiné tvorby ve světě. Umělci i galeristé se naopak shodují, že jistá africká specifika existují, ať už se týkají zkušenosti s válečným konfliktem nebo třeba pověrčivosti a existence řady legend.

Propojení světů i uměleckých trhů

Victoria Mann v pořadu hovoří o propojení se západním uměleckým trhem. „Víte, umělecký trh nevznikl jen díky Evropanům, kteří by se zajímali o umění jinde. Trh vznikl díky spojení mezinárodního kapitálu uměleckého světa,“ říká. Evropský zájem je sice pro mezinárodní umělecký trh určující, existují ale i další regionální činitelé, kteří ho ovlivňují, a jedna složka nemůže existovat bez druhé. „Vidíme, že se místní africký trh skutečně vyvíjí a posouvá. A to nejen v daném místě, ale i v Evropě nebo v Americe,“ dodává Mann.

Saudade Vision, Greame Williams, Dogs

Otázka ceny a hodnoty

Poněkud jinak to ale vidí jeden z vystavujících galeristů, Garrit Dyman z Jihoafrické republiky, který se v Paříži na veletrhu AKAA představuje už podruhé. „Myslím, že zásadní je otázka ceny a hodnoty umění. Když totiž srovnáte měsíční práci fotografa v jižní Africe a ve Francii, tak fotky jihoafrického umělce vyjdou na tisíc nebo dva tisíce Eur, ovšem fotograf ve Francii by si za stejnou práci na stejné úrovni účtoval třeba deset tisíc Eur nebo dolarů,“ popisuje Garrit Dyman. A dodává, že umělecký svět na severní polokouli je na zcela jiné úrovni. A Afrika se mu bude jen pomalu přibližovat. „Myslím, že lidé si pak dokáží spočítat, že práce dvou tří nebo i čtyř umělců z Afriky je zhodnocena jako práce jediného umělce z Evropy nebo Ameriky. Prostě je to jen otázka ceny a hodnoty,“ dodává. V pořadu promluví i galerista z Francie Pierre Daubert nebo fotograf z Jihoafrické republiky Greame Williams.