Carlo Goldoni: Chytrá vdova. Komedie o půvabné a chytré Rosauře, která si musí vybrat manžela hned ze čtyř nápadníků

14. srpen 2022

Jedna žena a několik ctitelů, to je oblíbený komediální námět. Italský dramatik Carlo Goldoni ovšem pojednal tuto klasickou zápletku nejen mistrně, ale i originálně. Rozhlasovou inscenaci jeho Chytré vdovy uvádíme jako Hru pro pamětníky v obnovené premiéře po více než třiceti letech. Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.

Rozhlasová úprava: Věra Vaňková
Osoby a obsazení: Rosaura, vdova (Helena Kružíková), Pantalone Agnivorla, její švagr (Rudolf Chromek), Eleonora, její sestra (Jiřina Prokšová), Doktor Palmiro Palmare z Bologne, otec obou sester (Stanislav Hejný), Mylord Roonebeef (Bohuš Smutný), Monsieur le Bleau (Vilém Lamparter), Don Alvaro de Castilla (Rudolf Krátký), Hrabě di Bosco Nero (Josef Karlík), Marionette, Rosauřina komorná (Dagmar Pistorová) a Arlecchino, číšník v hostinci (Rudolf Jurda)
Překlad: Jaroslav Pokorný
Hudba: Pavel Blatný
Režie: Vladimír Vozák
Natočeno: v brněnském studiu Československého rozhlasu v roce 1958

O mladou a chytrou vdovu se ucházejí hned čtyři muži čtyř národností - Francouz, Němec, Angličan a Ital. Každý z nich se dvoří, jak je v jeho kraji zvykem. Půvabná Rosaura, hlavní hrdinka Goldoniho komedie, toho dokonale využije. Vsadí při tom na mužskou ješitnost a dokáže tak nejen vybrat si toho pravého, ale návdavkem i provdat svou sestru.

Měl se stát právníkem, ale nakonec zcela propadl divadlu a stal se nejvýznamnějším italským dramatikem 18. století. Carlo Goldoni (1707–1793), otec moderní nejen italské komedie, prožil nejvýznamnější část života v rodných Benátkách. Tamějším náměstíčkům, zákoutím a především obyvatelům postavil nehynoucí pomník ve svých komediích. Napsal jich více než 200 a zalidnil je nepřeberným množstvím skvěle odpozorovaných postav – od služek, pradlen, gondoliérů, přes drobné živnostníky a měšťany, až po markýze nebo hrabata. Své bližní zobrazoval ne jako objekty posměchu, ale s pochopením pro jejich problémy, radosti i vášně. Nikoli v abstraktních souvislostech, ale v konkrétním čase a sociální situaci.

Svou poetiku, kterou na rozdíl od panující komedie dell´arte stavěl na pevném textu a individuálních postavách a ne na typizovaných maskách a improvizaci herců, si musel vybojovat a prosadit. Jak napsal v textech vykládajících a obhajujících vlastní pojetí divadla: komedie má být zrcadlem skutečného světa. Tento princip Goldoni ve svých hrách naplnil dokonale, snad proto jsou jeho hry zachycující opravdové lidské radosti, strasti i neřesti dodnes živé a hrají se na jevištích po celém světě. 

Ve Hře pro pamětníky si Goldoniho mistrovství připomínáme archivní brněnskou inscenací komedie Chytrá vdova (La vedova scaltra, 1748). V roce 1958 ji nastudoval režisér Vladimír Vozák, který do titulní role obsadil Helenu Kružíkovou. Dále hrají Bohuš Smutný, Vilém Lamparter, Rudolf Krátký, Josef Karlík, Jiřina Prokšová a další.

autoři: Tvůrčí skupina Drama a literatura , Renata Venclová
Spustit audio

Související