Čajkovskij, Bartók nebo Firkušný. Osudy evropských umělců, kteří se vydali do Ameriky za svobodou i úspěchem
„Bez svobody život nevoní, ale spíš páchne. Když není svoboda pohybu, to se dá ještě přežít, i když i to je nenormální. Ale když někdo chce brát člověku svobodu myšlení, tak to je tragédie.“ Premiéru poslouchejte on-line po dobu jednoho měsíce po odvysílání.
Slovy Rudolfa Hrušínského z 90. let uvádí Renáta Spisarová jeden ze sedmi Poledních koncertů, které se tentokrát dotýkají osudů umělců, kterým nechyběla pouze svoboda myšlení, ale šlo jim mnohdy o holý život. Emigrantské téma podtržené většinou legendárními nahrávkami hudby evropsko-amerických skladatelů, interpretů a dirigentů se dotýká také těch, kteří z pouhé zvědavosti nebo díky své dobrodružné povaze a touze po uplatnění, slávě a pohádkových honorářích zatoužili navštívit Spojené státy americké.
V pořadu například vystoupí klavírista, do jehož hry by se člověk nejraději položil jako do hebkého polštáře: Rudolf Serkin. V roce 1933 se poprvé objevil ve Spojených státech a o tři roky později zahajuje svou sólovou koncertní kariéru s Newyorskou filharmonií pod vedením Artura Toscaniniho. Serkin i Toscanini, které nosila Amerika na rukou. Stejně jako Arthura Rubinsteina nebo Tossy Spivakovského. Petr Iljič Čajkovskij byl takovou celebritou, že otevíral v roce 1891 Carnegie Hall, také Gustav Mahler se cenil bohatství země a velkodušnosti Američanů, kteří se „nezatěžovali předsudky“.
Za oceán se vedle Martinů a Firkušného musel vypravit také Béla Bartók. Pro něj byla záchrana vyhnanstvím, ale díky němu mohl dát světu ještě několik svých skladeb, třeba právě Koncert pro orchestr, který uslyšíme v originální nahrávce z roku 1956 v podání Chicago Symphony Orchestra, jenž diriguje další „Středoevropan“ Fritz Reiner. Polední koncerty nabídnou vedle velmi populární koncertní hudby i tu posluchačsky náročnější, většinou ze 40. let 20. století, jejíž autory jsou např. Edgar Varese, Stefan Wolpe, Ernst Křenek, Hans Eisler nebo Arnold Schönberg.
Čtěte také
Stovky dalších umělců nebudeme moci zmínit, zvlášť ta jména, která upadla v zapomnění, protože se svobodou nedoplula nebo úspěchu mimo vlastní domov nedosáhla. I těm patří obdiv za statečnost udělat rozhodnutí a odejít z místa, kde hrozí bída, perzekuce, vězení, smrt, nebo jen malost a průměrnost.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
