Bytosti zvané houby (2/2)
„Plodnice houby vyrůstá skokem, a stejný skok představuje také, když z podvědomí vytane myšlenka“, napsal básník a filmový kritik Andrej Stankovič. Jeho výrok je možné považovat za motto radiodokumentu Jiřího Kamena „Bytosti zvané houby“, o sbírání hub jako českém fenoménu, který vstoupil do poezie, hudby, filozofie a do osudů lidí.
Autor dokumentu natáčel s dokumentárními filmaři Vítem Janečkem a Bernardem Šafaříkem, malířem houbových komiksů Karlem Jerie, kurátorkou výstavy Mezi zvířetem a květinou s podtitulem motiv houby v současném umění, Magdalenou Wells a s houbaři: Petrem Knápkem alias Forestem, docentem Zdeňkem Šafářem, Ladislavem Solomčíkem a Ctiborem Vlčkem přímo v lese na jejich houbařských výpravách.“
Východiskem dokumentu byl esej filosofa Zdeňka Neubauera „Houby“, ve kterém se jeho autor hlásí k odkazu biologa Josefa Velenovského, a píše: „…jistě na základě svého morfologického instinktu, došel jako první k přesvědčení, že houby nejsou vůbec rostlinami, nýbrž představují samostatnou třetí říši organismů bližší živočichům nežli rostlinám.“
V pojetí hub a houbaření malíře Karla Jerie, jednoho z „účastníků “ dokumentu objevíme inspiraci mýty, ve kterých houby vystupují jako symbol jinakosti, exotičnosti. Stará náboženství „vzývala“ houby v souvislosti s bohy. V Jerieho komiksech se houby stávají dokonce mimozemšťany.
„Nejskromnější houbička oplývá životem blízkým našemu. Je vydařenou básní svého druhu. Naznačuje cosi vyššího, co se skrývá v každé částečce materie, ideu či ducha, který těmi částečkami hýbá a skládá je dohromady,“ napsal do svého deníku David Henry Thoreau.
Nejposlouchanější
-
Herbert George Wells: Válka světů. Průběh brutální invaze Marťanů na Zemi na konci 19. století
-
David Lynch, Kristine McKennová: Místo snění. Výběr z knihy o životě a díle geniálního režiséra
-
Podivuhodná dobrodružství barona Prášila. Příhody okouzlujícího vypravěče a lháře
-
Milan Uhde: Zjasněná noc. Hra o muži, který neuměl spát, k autorovým 90. narozeninám
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
