Bůh je pes. Povídky Hany Pachtové v Četbě s hvězdičkou

Hana Pachtová (nar. 1971 v Praze) v 90. letech pracovala v různých reklamních agenturách a věnovala se také publicistické práci. Dlouhé roky už ale působí jako prozaička. Své povídky publikovala časopisecky – například v Labyrint Revue nebo ve Tvaru. V roce 2005 vydala také první povídkovou sbírku s názvem Bůh je pes. Kritika ji v té době cenila především pro autorčinu originalitu a vyzrálost i pro její schopnost postihnout psychologii postav.

Její druhá kniha Adam a Eva pak spojovala o něco delší texty posbírané během několika let. V roce 2017 se na pultech objevil Pachtové román, který se, alespoň titulem, vrací k její prvotině – jmenuje se Bůh je mikymauz.

A k prvotině Hany Pachtové se tentokrát vracíme i my. Ve vltavské Četbě s hvězdičkou přinášíme hned několik textů z knihy Bůh je pes: Narozeniny odkazují k tenké hranici dětství a dospívání, kterou každá žena překračuje po svém. Povídka V dešti pak ukazuje, že i když se octne v dospělém věku, zmatky jen tak nezmizí.

Lyžaři se vrací do minulých desetiletí a posluchače přenese do atmosféry lyžařských výcviků. Na svazích zažívá mladá vypravěčka klíčové momenty svého života.

Originální a tak trochu komplikovaný svět umělce přibližuje povídka Obraz. Nad vztahem s ním i se sebou samotnou přemítá vypravěčka, které by možná bylo lépe, kdyby vůbec nevycházela ze vzpomínek.

V povídce Juan Hana Pachtová zamířila do exotické krajiny. Vypravěčka se na břehu oceánu snaží vypořádat s milostným vztahem, s potřebou zachraňovat sebe i ostatní i se svým vlastním životem.

Sérii uzavírá próza Taky tu večer běhají pod okny kočky, která jasně ukazuje, jak se pracovalo v reklamě v divokých 90. letech. Co všechno bylo možné a jak to pak vypadalo, když to najednou začalo lidem přerůstat přes hlavu?