Bude někdy strojový překlad dokonalý?
Systémy pro počítačový překlad sice existují už 6 desetiletí, přesto jsou stále nedokonalé. Proč tomu tak je a jak se vědci snaží o vylepšení strojového překladu?
Před 60 lety, 7. ledna 1954, byl v New Yorku představen první systém pro strojový překlad, tedy pro automatický překlad z jednoho přirozeného jazyka do jiného přirozeného jazyka pomocí počítače. Dnes je takovýchto systémů k dispozici řada – ale stále nejsou, možná ani nikdy nebudou, - dokonalé.
Podmínkou pro jejich využívání a další rozvoj nejen při překladech, ale i pro počítačové rozpoznávání řeči či strojové učení je nezbytné zpracovat přirozený jazyk natolik přesným formálním způsobem, aby mu počítač rozuměl, aby porozuměl mluvené řeči člověka, reagoval na ni nebo ji dokázal převést do psané podoby, a to tak, aby tomu zase porozuměli lidé. Při překladu je toho navíc potřeba dosáhnout jak v jazyce výchozím, tak v jazyce cílovém.
Právě to je jedním z hlavních úkolů oboru zvaného počítačová lingvistika, k jejímuž rozvoji významně přispěl profesor Aravind Joshi z Pennsylvánské univerzity v USA, který za mimořádné celoživotní dílo v oboru počítačové lingvistiky a za významný přínos k rozvoji tohoto bádání na Univerzitě Karlově zde vloni získal čestný titul doktora fyzikálně-matematických věd.
Nejposlouchanější
-
George Bernard Shaw: Pygmalion. Jiřina Bohdalová a Miloš Kopecký v brilantní irské komedii
-
Jane Austenová: Rozum a cit. Příběh o osudových láskách, nadějích i milostných zklamáních
-
Vladislav Vančura: Šlépějemi krále Přemysla. Král železný a zlatý a jeho hledání vyvolené ženy
-
Charles Dickens: Vánoční koleda čili Vánoční povídka s duchy. Dojemná proměna lidského srdce
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka