Božena Němcová: Divá Bára
Pětidílná četba na pokračování z povídky české spisovatelky.
Poslouchejte na Vltavě od 29. května 2016 vždy v 18:30. Po odvysílání se jednotlivé díly objeví také na stránce Hry a četba. Zůstanou tam vždy po dobu jednoho týdne.
Web Hry a četba nabízí mluvené slovo zdarma on-line ještě týden po odvysílání. Audioknihy nejde stáhnout.
Autorka povídek, publicistika, sběratelka a autorka pohádek Božena Němcová (dívčím jménem Barbora Panklová, 1820-1862) byla v roce 1837 provdána za úředníka finanční stráže Josefa Němce. Manžel byl často překládán, spolu s ním a s dětmi pobývala na řadě míst. V roce 1861 se Němcová s manželem definitivně rozešla a odcestovala do Litomyšle s úmyslem redigovat své spisy, ale to se jí už nepodařilo.
V jejích prózách se často uplatňuje jen minimální dějová zápletka, jež slouží sepětí postavy s prostředím nebo porovnání hodnotových norem. Podobně je tomu i v povídce Divá Bára (1856), v níž je hlavní postavou dívka, která je vzhledem i povahou jiná, než jsou ostatní vesnická děvčata. Bára vyrůstala bez matky a říkalo se, že její domov kdysi navštívila polednice. Dívka byla fyzicky neobyčejně silná a měla dobré srdce, což se projevilo v hlavní dějové zápletce.
Autor: Božena Němcová Připravila a čte: Hana Kofránková
Natočeno v roce 2008.
Nejposlouchanější
-
Podoby přitažlivosti. Povídky Miloše Urbana, Hany Lundiakové, Kateřiny Rudčenkové a dalších autorů
-
Čtyři příběhy z cyklu Tajemno v dílech německých autorů 19. století
-
S.d.Ch.: Můj vůz je před vraty. Hra o minulosti inspirovaná tragickým osudem prezidenta Háchy
-
Karel Čapek: Krakatit. Román o výbušninách a snění. Poslechněte si oceněnou audioknihu roku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.