BOJ O ROZHLAS

31. květen 2005

Ve čtvrtek 5. května jako generálka a v plném rozsahu 7. května 2005 se před budovou Českého rozhlasu na Vinohradské třídě a vedlejší Balbínově ulici střílelo a bojovalo. Odehrála se zde unikátní rekonstrukce bojů české policie, četnictva, rozhlasáků a dalších povstalců s vojáky německé armády a Waffen-SS. Ukázka zahrnovala klíčové okamžiky bojů o Český rozhlas jako autentické připomenutí jednoho z nejvýznamnějších momentů osvobození naší země.

Kromě dosud žijících veteránů bojů o Český rozhlas Václava Šafra, Vladislava Baudische, Rudolfa Hebera, Antonína Štíchy a Lubora Šušlíka se rekonstrukce zúčastnilo několik tisíc přihlížejících diváků a samozřejmě také fotografové a kameramani. Česká televize zde natáčela dokumentární film v koprodukci s ČRo 1 - Radiožurnálem.

přestřelka před vchodem do budovy rozhlasu

Dokument bude průřezem skutečných událostí v dobových záběrech, v dnešních výpovědích dobových svědků a v záběrech z Rekonstrukce bojů o Český rozhlas. Dokument "Boj o rozhlas" má přiblížit události před šedesáti lety, v květnu 1945, kdy byl Český, tehdejší Československý, rozhlas jediným rádiem v osvobozované evropské metropoli, které nepřestalo vysílat ani během nejtěžších bojů. Film připomene nejen boje o rozhlas, zejména 5. května 1945, kdy se jej povstalcům podařilo ovládnout, ale také vysílání rozhlasu ve dnech Povstání českého lidu (5.-9. května 1945 ) a význam tohoto vysílání pro povstalce. Některé boje se mimo veřejnou ukázku odehrály uvnitř budovy Českého rozhlasu. Diváci je tedy poprvé spatří až v tomto dokumentu.

Václav Žmolík - autor scénáře - o tom říká: "Od myšlenky natočit tento dokument do jeho realizace uplynula rekordně krátká doba. Pár dní po Novém roce jsem byl kvůli nějaké věci u ředitele Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Alexandra Píchy, ten už měl v kanceláři vlajky nachystané pro rekonstrukci bojů o rozhlas, československou a vlajky spojenců, a nadšeně mi vyprávěl, jak se celá rekonstrukce chystá a jak bude probíhat. Jako televizák jsem všechno viděl před sebou a povídám: To by byl pěkný základ dokumentu, takové hrané scény v dobovém oblečení! Jiní to musejí inscenovat a draze platit a my bychom to měli takto naservírované. A pak máme dost možná - teď šedesát let po válce - poslední šanci hovořit s pamětníky bojů a natočit film bez ideologického zkreslení. Začali jsme myšlenku rozvíjet, až z ní vznikl námět na dokument. Nápad se zalíbil v České televizi, a tak začala vznikat historicky první koprodukce Českého rozhlasu a České televize. Pochopitelně, až tak lehké to nebylo. Mělo do toho co mluvit spousta lidí, ale povedlo se..."

natáčení rekonstrukce z protějšího domu, komentueje Václav Žmolík

Dokument má několik linií: Za prvé jsou to vzpomínky pamětníků, těch, kteří přímo v budově rozhlasu nebo kolem ní bojovali, případně tehdejších pracovníků rozhlasu, za druhé jsou to výpovědi historiků a odborníků na vojenství, kteří popisují nejen to, jak události probíhaly, ale mluví také o významu a dopadech vysílání svobodného rozhlasu, a konečně za třetí je to samotná rekonstrukce, která oživuje nejdůležitější okamžiky bojů.

Natáčelo se celkem sedm dní, asi nejnáročnější bylo natáčení rekonstrukce bojů o Český rozhlas. Při té se používaly čtyři kamery, z toho dvě byly "kamuflované". Dvojice kameramanů se v dobovém oblečení pohybovala mezi účinkujícími, a tak i kamery musely být v jakýchsi pouzdrech, aby vypadaly jako šedesát let staré. Iluze musela být dokonalá. Kameramani byli tak jediní, kteří měli přístup přímo "na jeviště" na rohu Balbínovy a Vinohradské ulice. Při rekonstrukci 7. května 2005 účinkovalo na 120 lidí a vše se odehrávalo podle přesně daného scénáře během přibližně pětačtyřiceti minut.

střelba na rohu Balbínovy a Vinohradské

Díky přípravě rekonstrukce bojů o Český rozhlas a díky natáčení našeho dokumentu se podařilo zodpovědět několik otázek, které do té doby neměly odpověď, a vyvrátit několik dlouho tradovaných omylů. Například bylo zjištěno, že postřílení lidé na rohu Balbínovy a Vinohradské ulice nebyli čeští, ale němečtí civilisté. Také se podařilo prokázat, že kulomet ze školy Na Smetance do Balbínovy ulice střílet nemohl.

Hlavně ale bychom rádi zdůraznili dlouho zamlčovanou, avšak rozhodující roli českých četníků a policistů, případně vládních vojáků, při bojích o Český rozhlas a také to, že Praha se stala svobodným městem už 8. května 1945, tedy ještě před příchodem Sovětské armády. Rozhlas k tomu rozhodujícím způsobem přispěl. I proto mohl Zdeněk Mančal 9. května 1945 přivítat sovětské tanky "ve svobodné Praze". Údajně právě tato slova zpečetila později jeho osud. Plány komunistů a sovětského vedení na osvobození Prahy tím byly poněkud "narušeny".

palba z kulometu na rohu Balbínovy

Česká televize dokument odvysílá ve čtvrtek 2. 6. od 20 hodin na ČT 2.

autor: Hynek Bulíř
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.