Black Milk & Band Of Gypsys Jimiho Hendrixe. Koncert bez hranic přináší živé nahrávky napříč žánry

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jimi Hendrix

Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.

Vltava přichází s atraktivním rozhlasovým formátem, aby pomohla posluchačům překlenout truchlivé období bez koncertů a festivalů. Koncerty bez hranic se budou vysílat každou neděli od 20 hodin samozřejmě i po koronakrizi. Věrny svému názvu nabídnou posluchačům žánrovou pestrost – indie pop a rock, soul, funky, world music, nebo elektroniku, ale i různé žánrové přesahy.

Těžit přitom budeme především z úzké spolupráce s Evropskou vysílací unií, která je studnicí exkluzivních záznamů z festivalů a koncertů po celé Evropě, nicméně čas od času připomeneme i legendární živé nahrávky, které se staly klenoty v diskografiích klíčových postav mezinárodní hudební scény.

V  premiérovém vydání nejdříve zavítáme do dějiště festivalu ve švýcarském Cully. Festival v Cully je, v porovnání se svým starším a slavnějším sourozencem v Montreux zajímavý tím, že se nebojí výzev, experimentů. Vedle hvězd typu Bobby Mc Ferrin, Wayne Shorter nebo Dee Dee Bridgewater hostí na jedné ze tří scén, na kterých se odehrává, příznačně nazvané Next Step, také mladé nadějné umělce, mnohdy s projekty, u kterých si klademe otázku, jestli tohle ještě je nebo už není jazz…?

Jsou to projekty, jejichž těžiště spočívá v jiných žánrech, ale nezapřou jazzové inspirace. S klasickým mainstreamovým jazzem je mnohdy spojuje jen třeba jistá míra improvizace na pódiu, ale slyšíme v nich také vlivy funky, soulu, rocku, elektronické nebo taneční hudby. Loni to byl případ třeba rappera a hip-hopového producenta původem z Detroitu, Curtise Eugena Crosse, který vystupuje pod jménem Black Milk. Během Black Milkova koncertu v Cully zazněly především písničky z jeho posledních dvou studiových alb Is There A Hell Below (2014) a Fever (2018), ale také několik improvizovaných ploch, které Black Milk vytvářel na místě v triu s hráčem na klávesové nástroje Aaronem Abernathym a bubeníkem Jarellem Jamesem.

Druhou hodinu věnujeme živé nahrávce, která vyšla v Americe před padesáti lety, na sklonku března roku 1970, a sehrála významnou – byť epizodní – roli v tvorbě jednoho slavného kytaristy a také ovlivnila budoucí podobu rocku, funku a dost možná i hip-hopu. Během čtyř živých vystoupení ji natočila kapela Band Of Gypsys, jejíž vůdčí osobností byl Jimi Hendrix.

Nahrávky z novoročních koncertů v roce 1970 ukazují Hendrixe ve vrcholné formě, přestože on sám s nimi nebyl úplně spokojený.

V kapele se spojil se dvěma svými dlouholetými přáteli a excelentními muzikanty – zpívajícím bubeníkem Buddym Milesem a baskytaristou Billym Coxem a toto nové power trio, někdy možná trochu pozapomenuté, oplývalo docela jinou energií než dřívější slavné Experience. Více se odklonilo od psychedelie a tíhlo spíše k odzbrojujícímu groovu, funky nebo soulu. Rockové dravosti i rhythm&blues ovšem zůstal Hendrix nadále věrný.

Nahrávky z novoročních koncertů v roce 1970 ukazují Hendrixe ve vrcholné formě, přestože on sám s nimi nebyl úplně spokojený a ani jejich technická kvalita nebyla vždy stoprocentní. Zachytily jeho mistrovské zvládnutí nástroje, ale také neobyčejnou souhru tria. Za pozornost přitom obzvlášť stojí písnička Machine Gun, Hendrixův protest proti válce ve Vietnamu vyjádřený všemi možnými prostředky včetně kulometných dávek bicích Buddyho Milese nebo dunivých kytarových náletů.

Spustit audio
autor: zpr

Související