Beethoven jako nadčasový soundtrack
Klapka přispěla k beethovenskému výročí cyklem, který ve třech adventních nedělích roku 2020 zavedl vltavské posluchače do filmového světa za doprovodu hudby Ludwiga van Beethovena. Filmaři využívají skladatelovu hudbu napříč žánry a často na místech, kde by ji divák nečekal. Některé z filmů v pořadu představí Kristýna Šrámková.
Co mají společného Gary Oldman a Ed Harris? Oba si v životopisných snímcích zahráli roli Ludwiga van Beethovena. Nejen jeho tvorba, ale i samotný život, který byl pravým romantickým hrdinou se ukázal, jako ideální látka ke zfilmování a to navíc s autentickým soundtrackem! První ze tří dílů Klapky reflektuje výběr z filmů a dokumentů, které o skladateli vznikly.
Podle mezinárodní filmové databáze IMDB je počet snímků, kde se objevuje některá z Beethovenových skladeb, tisíc šest set dvacet! Filmové scény doplňují jak notoricky známá díla (Óda na radost, Sonáta Měsíčního svitu), tak ukázky z méně známých skladeb (Smyčcový kvartet cis moll op. 131), které filmovým divákům rozšiřují obzory ve skladatelově tvorbě.
Čtěte také
Mezi filmy nebude chybět kultovní Kubrickův Mechanický pomeranč, Králova řeč, Poslední kvartet nebo Muž, který nebyl. A prostor dostanou i nová pojetí a úpravy Beethovenových skladeb z filmů Warrior (Mark Isham) nebo netflixovského seriálu La Révolution (Saycet).
Beethovenské Klapky si můžete naladit od 6. prosince tři neděle za sebou, vždy od 16:30.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Molière: Lakomec. Ivan Trojan v titulní roli slavné komedie, v níž jde o peníze až v první řadě
-
Jaroslav Hašek: Na opuštěné latríně, Spravedlnost zvítězí. Dvě humoresky od mistra české literatury
-
Jane Austenová: Rozum a cit. Příběh o osudových láskách, nadějích i milostných zklamáních
-
Alexandre Dumas ml.: Dáma s kaméliemi. Příběh o tragické lásce pařížské kurtizány
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
