Básnické dílo Jiřího Koláře

Básník Jiří Kolář svou poetiku "očitého svědak" (řečeno slovy jiného, stejnojmenného autorova díla) zakládá přímo na prožívané skutečnosti (cituji): "Obátil jsem noviny... Spravedlivý rozsudek nad rozvratníky. Přečetl jsem chladně zlotřilou a suše špinavou řeč předsedy státního soudu V. a jeho českého bratříčka prokurátora C. a kdykoli jsem spatřil jméno doktorky Horákové, vybavila se mi tvář Julia Fučíka a jeho slavný výrok, kterým napadal své přátele v době podepsání světonacistické smlouvy: Zase to nechápete! Tady si podávají ruce dva mladé národy jako předvoj pokrokového světa!" (Prométheova játra, str. 102).

O Pormétheových játrech se v odborných kruzích hovoří jako o "výjimečném" nebo přímo "základním" díle české poezie, o "autentickém obraze každodennosti, který přerůstá v mýtus novodobé civilizace". Mimo jiné v něm čteme: "Kdo nepoznal na vlastní kůži, nemůže vědět, co je za zvíře člověk vystlaný jednou ideou, jednou lží."

Tolik Jiří Kolář na straně 46 svého, konečně dnes už necenzurovaného, díla, kterým si vydobyl právo na nesmrtelnost v nejlepším smyslu toho slova.