BáSnění Vojtěcha Vacka
Poezie jako prostředek k poznávání a ohledávání světa i životabudič – Vojtěch Vacek skrze své básnění vítá posluchače nejen k poslechu svých oblíbených básní, ale také přemítá o vlastnostech a úkolech samotného básnictví. Ve svém výběru představuje verše starých Aztéků, Walta Whitmana, Běly Čápové a Josefa Schnabela.
Vojtěch Vacek (1993) je básník, hudebník a organizátor festivalu Den poezie. Za svou sbírku Měňagon dostal Cenu Jiřího Ortena. Poslední sbírka Vlnění zvěře se objevila v širších nominacích ceny Magnesia Litera. Jeho básně byly přeloženy do angličtiny, němčiny, francouzštiny a japonštiny.
ÚDAJE O VYDÁNÍ
Walt Whitman: Demokracie, ženo má!; překl. Pavel Eisner; Jaroslav Podružek, Praha, 1945
Běla Čápová: Cucat vnitřní mňau; Malvern, 2024
Josef Schnabel; Jan M. Tomeš (ed.): Magnetická pole; Československý spisovatel, 1967
Vladimír Mikeš (ed.): Tanec živlů. Poezie starých Aztéků; Československý spisovatel, 1976.
Vojtěch Vacek: Měňagon; Pavel Mervart, 2021
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Petr Stančík: Trojí poklepání na zavržený kámen. Mysteriózní svět pražských zednářů
-
John Irving: Svět podle Garpa. Tragikomický světový bestseller v podání Michala Bumbálka
-
Lenka Elbe: URaNovA. Jáchymov devadesátých let, jeden lázeňský hotel a tajemství skrytá pod povrchem
-
Dobroslav Chrobák: Drak se vrací. Luděk Munzar a Jana Hlaváčová v baladickém příběhu o lásce a vině
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
