BáSnění Vojtěcha Vacka
Poezie jako prostředek k poznávání a ohledávání světa i životabudič – Vojtěch Vacek skrze své básnění vítá posluchače nejen k poslechu svých oblíbených básní, ale také přemítá o vlastnostech a úkolech samotného básnictví. Ve svém výběru představuje verše starých Aztéků, Walta Whitmana, Běly Čápové a Josefa Schnabela.
Vojtěch Vacek (1993) je básník, hudebník a organizátor festivalu Den poezie. Za svou sbírku Měňagon dostal Cenu Jiřího Ortena. Poslední sbírka Vlnění zvěře se objevila v širších nominacích ceny Magnesia Litera. Jeho básně byly přeloženy do angličtiny, němčiny, francouzštiny a japonštiny.
ÚDAJE O VYDÁNÍ
Walt Whitman: Demokracie, ženo má!; překl. Pavel Eisner; Jaroslav Podružek, Praha, 1945
Běla Čápová: Cucat vnitřní mňau; Malvern, 2024
Josef Schnabel; Jan M. Tomeš (ed.): Magnetická pole; Československý spisovatel, 1967
Vladimír Mikeš (ed.): Tanec živlů. Poezie starých Aztéků; Československý spisovatel, 1976.
Vojtěch Vacek: Měňagon; Pavel Mervart, 2021
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Jaroslav Rudiš, Petr Pýcha: Salcburský guláš. Temná místa minulosti dvou přátel vybublají na povrch
-
Jauregg, Uklidnění, Bláznivá Magdalena, Viktor Pomatený a další povídky Thomase Bernharda
-
Martin Ryšavý: Tundra a smrt. Dobrodružná výprava k neprobádaným končinám lidské existence
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka