BáSnění Víta Slívy
Texty svých oblíbených básníků Františka Halase, Vladimíra Holana a Rainera Marii Rilkeho tento týden v pořadu BáSnění čte a komentuje básník Vít Slíva.
Rodák z Hradce nad Moravicí Vít Slíva (1951) je absolventem brněnské filozofické fakulty v oborech čeština a latina. Působil na gymnáziu v Brně-Králově Poli, nyní učí na Biskupském gymnáziu v Brně.
Vydal čtrnáct básnických knih, sbírka Bubnování na sudy získala v roce 2003 cenu Magnesia Litera za poezii a Cenu Nadace Český literární fond. Za literární činnost obdržel v roce 2020 Cenu města Brna. Jeho básně zhudebňuje skladatel a kytarista Lukáš Sommer.
Je členem Sdružení Q, statutárním zástupcem zapsaného spolku Weles a jazykovým redaktorem jeho stejnojmenného časopisu a knižních publikací. Žije a pracuje v Brně.
Natočeno v roce 2020.
ÚDAJE O VYDÁNÍ:
František Halas: Déšť v listopadu (ze sbírky Ladění, Fr. Borový 1942)
Vladimír Holan: Jak rád (ze souboru Trialog, Krajské nakladatelství Brno 1964)
Vladimír Holan: úryvek z básně La belle dame sans merci (ze sbírky Mozartiana, Československý spisovatel 1987)
Rainer Maria Rilke: začátek první elegie (ze sbírky Elegie z Duina, edice Atlantis, Jan V. Pojer Brno 1930, překlad Pavel Eisner)
Vít Slíva: - - - ! Ludvíku Kunderovi (ze sbírky Bubnování na sudy, Weles Vendryně 2002)
Vít Slíva: Kněžský hájek Marku Váchovi (ze sbírky Návrší, Host 2014)
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Svatopluk Čech: Výlet pana Broučka do 15. století. Ke 180. výročí narození autora
-
Martin Ryšavý: Tundra a smrt. Dobrodružná výprava k neprobádaným končinám lidské existence
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.