BáSnění Václava Křenka
Českobudějovický básník a autor hororových povídek čte a komentuje své oblíbené básnické texty. Všechny v sobě mají venkovské příběhy – polské, severské nebo moravské. A někdy i nostalgii po dětství. Poslechněte si básně Richarda Brautigana, Jana Slováka, Małgorzaty Lebdy, Lukáše Palána a Jana Skácela.
Václav Křenek (1997) se narodil a vyrostl v Českých Budějovicích. Po gymnáziu začal studovat norštinu a bohemistiku na FF UK v Praze. Básně publikoval například v časopise Protimluv, v budějovickém studentském časopise Vedneměsíčník nebo na webových stránkách Nedělní chvilka poezie. Na jaře 2018 společně s dalšími dvěma jihočeskými autory přispěl povídkou do prvního čísla literární přílohy kulturního časopisu Milk & Honey, malé antologie znepokojivých příběhů Trash vol. 1. Surrealisticky horrorovou povídku publikoval i v 28. čísle nezávislého hororového časopisu Howard a jeho tvorba je zastoupena i v antologii s názvem Jihočeský horor, kterou v závěru tohoto roku vydává nakladatelství Golden dog. Václav Křenek je také jedním z hlavních organizátorů českobudějovického literárního festivalu Literatura žije!
Natočeno v roce 2021.
ÚDAJE O VYDÁNÍ
Richard Brautigan: Můj hmyzí pohřeb/akt 9 (z výboru Ano, rybí hudba, Volvox Globator 1996, překlad Olga Špilarová)
Jan Slovák: 13 (ze sbírky Stará svěcení, Archa 2004)
Małgorzata Lebda: Velikonoční svěcení polí: dělení (ze sbírky Matečník, Weles 2018, překlad Bogdan Trojak)
Lukáš Palán: Chwar (ze sbírky Loughorn, Nakladatelství Petr Štengl 2016)
Jan Skácel: Elegie (ze sbírky Smuténka, Vyšehrad, 2018)
Nejposlouchanější
-
Helena Albertová: Nelaskavé hry. Nejen náhoda svede hrdiny tragikomedie do zchátralé restaurace
-
Mario Vargas Llosa: Pantaleón a jeho ženská rota. Satira o dokonalém nevěstinci v armádních službách
-
Džuniči Saga: Zpověď šéfa jakuzy. Syrový pohled do srdce japonského podsvětí a fungování tamní mafie
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
