BáSnění Terezy Marečkové
Divadelní dramaturgyně a umělecká vedoucí divadelního spolku Masopust Tereza Marečková představuje své oblíbené básně.
Tereza Marečková (1980) pochází z Ústí nad Labem a Liberce. Při studiu dramaturgie na DAMU spolupracovala s divadlem lidí bez domova Ježek a Čížek. Poté spolu se Štěpánem Páclem založila divadelní spolek Masopust, jehož je uměleckou ředitelkou a dramaturgyní. Pokouší se v jeho rámci dávat na jevišti prostor zapadlým, okrajovým a podivným textům skrytých jevištních kvalit (Josef Topol, Lenka Lagronová, Pedro Claderón de la Barca, Virginie Woolfová, Bedřich Bridel, Jean Genet, Anna Pammrová). V Masopustu i jiných divadlech spolupracovala zejména s režiséry Štěpánem Páclem, Janem Fričem, Annou Davidovou a dalšími. Pravidelně píše kritické reflexe do Revolver Revue. Je matkou tří dětí.
ÚDAJE O VYDÁNÍ:
- Osip Mandelštam: bez názvu (přeložil Jan Zábrana, výbor Ruská tristia, Praha: Votobia, 1997)
- Sylva Fischerová: Cos opravdu miloval (in Mare, Brno: Druhé město, 2013)
- Ivan Wernisch: Snít (in Zimohrádek, Praha: Československý spisovatel, 1965)
- Jarmila Glazarová: XXIV (in Deštný prales, Kongo, Pygmejové a jiné práce, Praha: Rubato, 2017)
- Vladimír Holan: Noc s Hamletem (Praha: Československý spisovatel, 1969)
Nejposlouchanější
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Alexandr Grin: Krysař. Magický příběh z pera solitéra ruské novoromantické literatury
-
Martin Ryšavý: Tundra a smrt. Dobrodružná výprava k neprobádaným končinám lidské existence
-
Miloš Doležal: Jako bychom dnes zemřít měli. Život a smrt Josefa Toufara, kněze umučeného StB
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.