BáSnění Sylvy Fischerové
Básnířka, prozaička, autorka několika knih pro děti a klasická filoložka vybírá své oblíbené texty.
Aby básník nepřijal nic jako dané.
Hölderlin
Měli jsme a máme úžasný básníky, kteří dokážou pojednat i dějinný katastrofy a hroznou dobu. Ale pořád platí, co napsal Ivan Diviš: „Je to zem, kde básník je hovno... skončí to pod třemi recenzemi a vzadu čoudí Velim.“
Sylva Fischerová
Básnířka, prozaička, klasická filoložka. Pracuje v Ústavu řeckých a latinských studií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Její poezii prostupují existenciální prožitky, abstraktní témata i autobiografická povaha námětů. Formálně pracuje s volným veršem. Nejnovější básnická sbírka Světový orloj (Druhé město, 2017) je sumou životní i básnické zkušenosti, osobním místopisem s průměty dějin a událostí. Vedle poezie píše prózy (Evropa je jako židle Thonet, Amerika je pravý úhel, 2012; Bizom aneb Služba a mise, 2016) a knihy pro děti (Egbérie a Olténie, 2011). Za knihu rozhovorů s filozofem Karlem Flossem (Bůh vždycky zatřese stavbou, 2011) obdržela cenu Nadace Českého literárního fondu. Její verše byly přeloženy do řady jazyků, knižní básnické výbory vyšly ve Velké Británii a USA. Texty Sylvy Fischerové zhudebnila Načeva (CD Milostný slabiky, 2013; Průvan v hlavě, 2017).
S autorkou připravila Petra Hynčíková.
Natočeno v roce 2017.
Nejposlouchanější
Jack London: Tulák po hvězdách. Román o utrpení a svobodě bezmocného jedince odsouzeného na doživotí
-
Jak obstojí Lízinka na škole pro popravčí? Poslechněte si mrazivě černý román Katyně Pavla Kohouta
-
Jak jsem se protloukal, Cesta do Carsonu, Podivný sen a další příběhy Marka Twaina
-
Gróňané s Dány jsou si blíž než kdy dřív, říká politický geograf Adam Kočí
-
Ivana Gibová: Babička©. Rafinovaná cesta do hlubin dětství
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.