BáSnění Boženy Správcové
Básnířka a nakladatelská redaktorka Božena Správcová vybírá inspirativní texty.
Božena Správcová (*1969) vystudovala knihovnictví a informatiku. V letech 1993–2012 pracovala v literárním časopise TVAR. Tuto zkušenost reflektuje próza Spravedlnost (Host, 2000) Společně s redakčním kolegou a básníkem Luborem Kasalem vydávali několik let internetovou Postmoderní revue. V současnosti pracuje jako editorka a nakladatelská redaktorka. Výrazná autorka subjektivně lyrických básnických skladeb. Za sbírku Výmluva obdržela Cenu Jiřího Ortena (1996).
Božena Správcová žije v Praze-Strašnicích, které inspirovaly dosud poslední básnickou sbírku Strašnice (Trigon, 2013). V roce 2016 vyšla sbírka povídek Uctívači kruhů (Trigon, 2016.) Autorka publikovala knižní rozhovory s teologem a religionistou Ivanem O. Štampachem Čaroděj dřímá v každém z nás (Nakladatelství Lubor Kasal, 2004) a s grafologem a psychoterapeutem Janem Jeřábkem Sítě vnitřního umění (Nakladatelství Lubor Kasal, 2005).
ÚDAJE O VYDÁNÍ:
- Vladislav Reisinger: Stojím tu a bloudím (ze sbírky Ticho a jiné stroje, nakl. Lubora Kasala, 2005)
- Petr Hrbáč: Bivak (ze sbírky Špička, nakl. Petrov, 2002)
- D. Ž. Bor: Žalm 9 (ze sbírky Klonování času, nakl. Trigon, 2004)
- Božena Správcová: Spolčení (ze sbírky Strašnice, nakl. Trigon, 2013)
- Božena Správcová: Pro lepší tah (ze sbírky Strašnice, nakl. Trigon, 2013)
Nejposlouchanější
-
Giovanni Boccaccio: Dekameron. Hvězdně obsazený výběr lehkomyslných příběhů z období renesance
-
George Orwell: 1984. Vize totalitní společnosti v dramatizaci slavného antiutopického románu
-
Boualem Sansal: Němcova vesnice. Slavný román vězněného alžírského spisovatele
-
David Zábranský: O jednom zachraňování života. Radikální moudra ceděná přes roušku čte Václav Neužil
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.