BáSnění Kamila Boušky
Miloslav Topinka, Bohdan Chlíbec nebo Nicanor Parra. Své oblíbené poetické texty vybírá a komentuje básník Kamil Bouška.
Kamil Bouška (*1979) je rodák z Kladna, dětství ale prožil v Kralupech nad Vltavou. Vystudoval religionistiku na Univerzitě Pardubice. V současnosti žije v Praze. Pracuje jako bibliograf v Ústavu pro českou literaturu AV ČR.
Kamil Bouška je členem básnické skupiny Fantasía (spolu s Adamem Borzičem a Petrem Řehákem). Publikoval ve stejnojmenném skupinovém sborníku Fantasía (Dauphin, 2008). Jeho samostatným debutem je sbírka Oheň po slavnosti (Fra, 2011), za kterou byl nominován na cenu Magnesia Litera v kategoriích poezie a objev roku. V roce 2015 vydal svou druhou knihu básní Hemisféry (Fra, 2015). Třetí básnická sbírka Inventura (Fra, 2018) byla nominovaná na cenu Magnesia Litera v kategorii poezie. Básně a jiné texty publikoval v mnoha domácích i zahraničních periodikách a antologiích.
ÚDAJE O VYDÁNÍ:
- Miloslav Topinka: Padá hvězda (ze souboru Probouzení, Fra, 2015)
- Bohdan Chlíbec: Krystal (ze sbírky Krev burzy, Aula, 2019)
- Nicanor Parra: Bez názvu – Probouzím se za úsvitu… (ze sbírky Jiné básně, Fra, 2018, přeložil Petr Zavadil)
- Kamil Bouška: Inventura – Člověk škrtal a přepisoval... (ze sbírky Inventura, Fra, 2018)
- Kamil Bouška: Inventura – Je ráno... (ze sbírky Inventura, Fra, 2018)
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Petr Stančík: Trojí poklepání na zavržený kámen. Mysteriózní svět pražských zednářů
-
John Irving: Svět podle Garpa. Tragikomický světový bestseller v podání Michala Bumbálka
-
Lenka Elbe: URaNovA. Jáchymov devadesátých let, jeden lázeňský hotel a tajemství skrytá pod povrchem
-
Myslící býk a Zahradník. Dva příběhy Rudyarda Kiplinga z knihy Povídky zednářské lóže
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.