BáSnění Petra Hrušky
Ostravský básník, literární historik a vědec čte své oblíbené básně.
Petr Hruška působí jako literární historik v Ústavu pro českou literaturu AV, vyučoval na vysokých školách v Brně a v Ostravě. Vydal monografii o Karlu Šiktancovi a chystá knihu o Ivanu Wernischovi. Je autorem sbírek Obývací nepokoje (1995), Měsíce (1998), Vždycky se ty dveře zavíraly (2002), Auta vjíždějí do lodí (2007), Darmata (2012) anebo prozaických zápisů Odstavce, vydaných v souboru Zelený svetr (2004). Jeho dílo je velmi osobní, soukromé.
Poezie je způsob, jak nerozumět světu. A z toho vyplývá i role básníka ve společnosti. Společnost nechce příliš vědět, že nerozumí světu. Že je pořád stejně pitomá a že je pořád stejně bezradná. Já nevím, který čert nám nakukal, že máme světu rozumět. My přece světu nerozumíme pořád stejně, jenom možná jsme mu dříve nerozuměli tak nějak klidněji nebo souladněji.
Petr Hruška v pořadu Vizitka, 12. září 2017
Související
-
Petr Hruška: Poezie je způsob, jak nerozumět světu
Jaké důvody a jaké významy má báseň? A má básník řeč ve své moci, anebo ona jeho?
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.