BáSnění Petra Čermáčka
Básník a výtvarník Petr Čermáček čte a komentuje texty svých oblíbených autorů – Kennetha Rexrotha, Ladislava Dvořáka, Zbyňka Hejdy a Zdeňka Volfa.
Petr Čermáček (1972), vlastním jménem Petr Čermák, je rodák z Chocně. Vystudoval Lesnickou a dřevařskou fakultu Mendelovy univerzity v Brně a zde také v současnosti působí jako pedagog. Na konci devadesátých let byl členem redakční rady časopisu Psí víno, v letech 2005–2011 redaktorem literární revue WELES a poté i několik let jejím šéfredaktorem. Od roku 2016 sestavuje přílohu Kulturních noviny Poiésis.
Básně a krátké prozaické texty publikoval od roku 1995 v radě domácích i zahraničních časopisů, sborníků a antologií. Knižně vydal básnické sbírky Drkotání větví (1998), V průsečíku ryb (2002), Mezi rezedami (2005), Rozhovory běloby (2006), Linea nigra (2008), Vrstevnice (2010), Ohniště (2016) a Vlnolam (2018).
V letech 2008 a 2012 byl nominován na Drážďanskou cenu lyriky.
Od roku 1996 samostatně vystavuje linoryty, dřevořezy a kresby. Ilustruje si sám své básnické sbírky, ale i jednotlivá čísla literárních časopisů (Rozrazil, Weles) a knihy spřízněných autorů (Zuzany Gabrišové, Radka Fridricha).
Společně s Tomášem Lotockim řídí edici HeWer.
Natočeno v roce 2021.
ÚDAJE O VYDÁNÍ
Kenneth Rexroth: Prázdné zrcadlo (z výboru básní Spirály času, Mladá fronta 1989, překlad Antonín Přidal)
Ladislav Dvořák: Je tady něco víc (ze sbírky Srdeň, Československý spisovatel 1969)
Zbyněk Hejda: bez názvu Je jisté, že jsme někdy byli? (ze sbírky Valse mélancolique, Petrov 1995)
Zdeněk Volf: Po zprávách (ze sbírky Až na poslední pohled, Barrister&Principal 2003)
Petr Čermáček: bez názvu V lávovém poli… (publikováno v časopisu Host č. 9/2020)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Nenechte si ujít kouzlo staré Číny s Hankou Maciuchovou
Ondřej Kepka, režisér a moderátor
Tajný deník čínské císařovny
Románové zpracování životního příběh císařovny vdovy Cch'-si, která se jako mladá dívka Jehonala stala konkubínou císaře a díky mimořádné inteligenci, intrikám i krutosti dokázala postupně vystoupat na vrchol a na půlstoletí se stát faktickou vládkyní Číny.
