BáSnění Petra Čermáčka

29. srpen 2022

Básník a výtvarník Petr Čermáček čte a komentuje texty svých oblíbených autorů – Kennetha Rexrotha, Ladislava Dvořáka, Zbyňka Hejdy a Zdeňka Volfa.

Petr Čermáček (1972), vlastním jménem Petr Čermák, je rodák z Chocně. Vystudoval Lesnickou a dřevařskou fakultu Mendelovy univerzity v Brně a zde také v současnosti působí jako pedagog. Na konci devadesátých let byl členem redakční rady časopisu Psí víno, v letech 2005–2011 redaktorem literární revue WELES a poté i několik let jejím šéfredaktorem. Od roku 2016 sestavuje přílohu Kulturních noviny Poiésis.

Básně a krátké prozaické texty publikoval od roku 1995 v radě domácích i zahraničních časopisů, sborníků a antologií. Knižně vydal básnické sbírky Drkotání větví (1998), V průsečíku ryb (2002), Mezi rezedami (2005), Rozhovory běloby (2006), Linea nigra (2008), Vrstevnice (2010), Ohniště (2016) a Vlnolam (2018).

V letech 2008 a 2012 byl nominován na Drážďanskou cenu lyriky.

Od roku 1996 samostatně vystavuje linoryty, dřevořezy a kresby. Ilustruje si sám své básnické sbírky, ale i jednotlivá čísla literárních časopisů (Rozrazil, Weles) a knihy spřízněných autorů (Zuzany Gabrišové, Radka Fridricha).

Společně s Tomášem Lotockim řídí edici HeWer.

S autorem připravil Dominik Mačas.
Natočeno v roce 2021.

ÚDAJE O VYDÁNÍ

Kenneth Rexroth: Prázdné zrcadlo (z výboru básní Spirály času, Mladá fronta 1989, překlad Antonín Přidal)
Ladislav Dvořák: Je tady něco víc (ze sbírky Srdeň, Československý spisovatel 1969)
Zbyněk Hejda: bez názvu Je jisté, že jsme někdy byli? (ze sbírky Valse mélancolique, Petrov 1995)
Zdeněk Volf: Po zprávách (ze sbírky Až na poslední pohled, Barrister&Principal 2003)
Petr Čermáček: bez názvu V lávovém poli… (publikováno v časopisu Host č. 9/2020)
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

Karel Klostermann Ze světa lesních samot

Ze světa lesních samot

Koupit

Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.