SERIÁL

BáSnění Miloše Doležala

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Miloš Doležal

Básník, spisovatel a publicista Miloš Doležal vybírá a komentuje své oblíbené poetické texty. 

Miloš Doležal (*1970) vystudoval Fakultu sociálních věd UK v Praze. Jako dramaturg působil v Českém rozhlase (1998–2018). Autor a spoluautor řady mimořádných rozhlasových pořadů – literárních rozhlasových kompozic, uměleckých portrétů a dokumentů z období války či komunistického teroru (např. Atentát na Heydricha, Cesta do Saganu, Na množství nehleďte, Smrt gen. Luži, Případ Babice!, Smrt v Kobylím dole, Osudný krok Jana Masaryka, Dým nad Ležáky, Pepito neplivej). Za rozhlasovou dokumentaristiku byl oceněn řadou cen.

Pro jeho rozsáhlou tvorbu je zcela určující hluboké propojení s rodným krajem Vysočiny. „Krabatina“ je ve své syrovosti a drsné podstatě přítomna v každé Doležalově básnické knize: Podivice (Arca JiMfa 1995), Obec (Atlantis 1996), Les (Atlantis 1998), Čas dýmu (Atlantis 2003). Sansepolcro (Arbor Vitae 2004) je poetický deník o putování po Toskánsku. Režná bába (Thyrsus 2007) – čáry, rady, zaříkání, zkazky, mordy, báchory z kostrbatých kopců, získala ocenění Nejkrásnější česká kniha roku 2007. Bodla stínu do hrudního koše (Thyrsus 2009) – minipovídky, deníkové fragmenty a záznamy snů občas proložené verši. Kniha získala cenu ministra kultury jako Nejkrásnější kniha roku 2009. Černé svině křen (Luboš Drtina 2011) obsahuje zlomky příběhů, zaříkání a říkadel z Podivicka a Kališťska. Ve sbírce Ezechiel v kopřivách (Atlantis 2014) protíná osu dějinné paměti s linií osobní a intimní, tragikomické středoevropské dějiny s těmi nepatrnými a skrytými, velké smrti s těmi nenápadnými.

V publicistice se Miloš Doležal soustavně věnuje životním osudům známých, ale též neprávem opomíjených lidí. Zajímá se o příslušníky protinacistického a protikomunistického odboje, perzekvované zemědělce, stejně jako o umlčované umělce, spisovatele a básníky, kteří morální integritou a žitým příkladem posilovali své okolí. Cesty božím nečasem (Karmelitánské nakladatelství 2003), Prosil jsem a přiletěla moucha (Karmelitánské nakladatelství 2004), Proti zlému krompáč a lopata (Karmelitánské nakladatelství 2006), rozhovory-setkání s osobnostmi české společnosti, které přes totalitní nástrahy 20. století a životní zkoušky nepřestaly hledat smysl stvoření. Chtěl jsem být blanickým rytířem (2010, Centrum pro studium demokracie a kultury), rozhovory s účastníky protinacistického a protikomunistického odboje.

Soustředěnou mnohaletou práci věnuje Miloš Doležal tragickému osudu vysočinského faráře Josefa Toufara umučeného komunistickou Státní bezpečností. Výsledky bádání publikoval v několika knihách: Jako bychom dnes zemřít měli (Nová tiskárna Pelhřimov 2012) – drama života, kněžství a mučednické smrti číhošťského faráře P. Josefa Toufara. Kniha roku 2012 v anketě Lidových novin. Vrátíme se do otcovské náruče (Nezávislý podmelechovský spolek 2015) – dosud neznámé texty P. Josefa Toufara, které pronesl v posledním půlroce svého života. Vydáno u příležitosti slavnostního uložení ostatků P. Josefa Toufara v Číhošti 12. července 2015. Krok do tmavé noci (Nezávislý podmelechovský spolek 2016). Příběhy faráře Josefa Toufara, jeho vrahů a čihošťského zázraku se zprávami archeologa, antropologů a soudního lékaře o exhumaci a identifikaci těla P. Josefa Toufara. Knihu doprovází bezmála sedm stovek většinou dosud nepublikovaných fotografií a dokumentů. Vzdorovali zlu: P. Josef Toufar a Jan Zahradníček – dva příběhy českého 20. století (Dostoupil Martin Co&Pub 2016). Návrat patera Josefa Toufara do Číhoště po 65 letech (Nezávislý podmelechovský spolek 2017). Kniha sleduje po 65 letech od násilné smrti Toufarův návrat na Vysočinu, odkud byl v lednu 1950 za tmy unesen příslušníky komunistické Státní bezpečnosti, brutálně mučen a zavražděn. Dokumentární fotografie s doprovodnými texty dokumentují děje, u kterých nemohla být široká veřejnost přímo přítomna: exhumaci na ďáblickém hřbitově 2014, antropologický výzkumu ostatků, výrobu kovové schrány na ostatky mučedníka či budování hrobu v číhošťském kostele. Kniha zaznamenává také třídenní slavnosti v Číhošti 10. – 12. července 2015, při které byl P. Toufar slavnostně pohřben, za mnohatisícové účasti poutníků. Miloš Doležal je editorem knihy. 

Široký tematický záběr Miloše Doležala se odráží také v jeho prózách: České feferony aneb dojmy, chutě, potulky a uslyšení (fejetony a jiné) (Atlantis, 2000). Do svého dětství na Vysočině se vrací v autobiografické knize Jízda na skle ochcanou strání (Nezávislý podmelechovský spolek 2017), v cyklu miniatur, zápisků, tragikomických historek a drobných příběhů zaznamenává reálsocialismus v schizofrenických disproporcích, absurditě a banalitě. Soubor více než osmdesáti esejů Za (Torst 2017) se vydává nejen po stopách velkých hrdinů, ale připomíná i přátele z domovského kraje Vysočiny a také spisovatele polské. Křižná studánka (Nezávislý podmelechovský spolek 2018) – příběhy léčivého místa v nitru Vysočiny (s kázáním P. Josefa Toufara). Tři dokupovídky z období protektorátu Čurda z Hlíny (Host 2019) podávají živý portrét několika temných postav: Bohuslava Bušty alias „Zwirna“, krejčího z Vysočiny, který se stal agilním konfidentem gestapa v Táboře. Oskara „Kariho“ Felkla, předválečného československého četníka, posléze příslušníka gestapa na Kladně a jednoho ze strůjců vyvraždění a vypálení Lidic. A parašutisty Karla Čurdy, člena paraskupiny OUT DISTANCE, vysazeného do protektorátu na jaře 1942, který zradil své kamarády a spolupracovníky a z kterého se stal spolupracovník gestapa Karl Jerhot. Pepito, neplivej! (Nezávislý podmelechovský spolek 2019) beletristické zpracování skutečného příběhu z poválečného období. Skupina skautů z Havlíčkova Brodu našla v lesích zatoulanou velbloudici a jak velí jedno ze skautských přikázání – rozhodli se jí pomoci. Záchrany zvířete se účastnily pozdější výrazné osobnosti – literární historik Jaroslav Med, filmový režisér Miloš Forman, odpůrce komunistického režimu Roman Bubák a další. Do posledních sil (Host 2020) – čtyři dokumentární povídky z období okupace. Osudy neokázalých hrdinů: malíře a spisovatele Josefa Čapka, československého parašutisty Vladimíra Hauptvogela, poručíka Josefa Šandery, a Josefiny Napravilové.

Miloš Doležal spolupracoval s Českou televizí jako scenárista např. na cyklech Heydrich – konečné řešení, Neznámí hrdinové, Rudí prezidenti. S režisérem Romanem Vávrou připravil filmový dokument o životním příběhu Josefa Toufara. Od ledna 2020 připravuje pro on-line deník Aktuálně.cz zvukový podcast Na cestě – „volné ohledávání české duše v mlýnku 20. století.“

Jeho básně a povídky byly přeloženy do francouzštiny, němčiny, polštiny, angličtiny, řečtiny, chorvatštiny a italštiny. Básnická sbírka Obec vyšla v r. 2004 v polském nakladatelství Czarne, sbírka Čas dýmu ve francouzském nakladatelství Fissile, kniha Jako bychom dnes zemřít měli v italském vydavatelství Itaca.

S autorem připravila Petra Hynčíková.
Natočeno v roce 2018.

ÚDAJE O VYDÁNÍ:

  • Antonín Sova: Masopust (ze souboru Básně, Československý spisovatel, 1953)
  • Bouslav Reynek: Kříž (ze sbírky Mráz v okně, Kruh, 1969)
  • Jakub Deml: Můj první sonet (z výboru Verše české, Marie Rosa Junová, 1938)
  • Zbyněk Hejda: Sonet (ze sbírky Valse melancolique, Petrov, 1995)
  • Ivan Martin Jirous: Teta Tonča (ze sbírky Ubíječ labutí, Vetus Via, 2012)
Spustit audio