BáSnění Milana Šedivého
Poslechněte si oblíbené poetické texty básníka a publicisty Milana Šedivého.
Básník a publicista Milan Šedivý se narodil v Teplicích roku 1977. Vystudoval učitelství na ZČU v Plzni, kde byl členem literárního Ason-klubu, nyní žije v Praze. Básně publikoval v celostátních novinách, literárních časopisech, v rozhlase nebo na tabulích v metru. Z jeho tvorby vznikly příspěvky pro dva almanachy Máj, antologii Od břehů k horám či Údolí neklidu, Antologii nové české literatury, Antologii české poezie, nejnověji pak pro Nejlepší české básně. Dosud vydal šest básnických sbírek (Po zarostlém chodníčku, Sonáta pro vnitřní hlas, Výběh slov, V černé i v bílé, Bác!, Pod Hádovou zmijovkou). Překládá také básně z angličtiny (Harolda Pintera, Christophera Reida aj.) a připravuje k vydání dosud needitovanou korespondenci Jaroslava Vrchlického s Justýnou Vondroušovou. Jako publicista se věnuje literárním recenzím, především z oblasti poezie, přispívá do časopisů Tvar, Weles a Host.
S autorem připravila Marina Feltlová.
Natočeno v roce 2018.
ÚDAJE O VYDÁNÍ:
- Wisława Szymborská: Autorský večer (z výboru V Hérakleitově řece, překlad Vlasta Dvořáčková, Odeon, 1985)
- Jan Neruda: báseň č. 11 (ze sbírky Prosté motivy, Knihy básní, Orbis, 1951)
- Tomáš Weiss: báseň bez názvu (z knihy Postkomunismus: záškrt, nakladatelství Za tratí, 2011)
- Jaroslav Vrchlický: Ráno (ze sbírky Damoklův meč, nakladatelství J. Otto, 1913)
- Ivan Wernisch: Těžké dějinstvo (ze sbírky Plop!, Meandr, 2015)
Nejposlouchanější
-
Zemřel Jiří Štěpnička (†79). Poslechněte si ho v Povídkách z Vídeňského lesa Ödöna von Horvátha
-
Julien Green: Bratr František. Román o životě velikána středověkého mnišství
-
Lucie Faulerová: Smrtholka. Téma rodinné tragédie zabalené do jemného humoru
-
Victor Hugo: Devadesát tři. Václav Voska v jedné z hlavních rolích dramatizace slavného románu
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.