BáSnění Jonáše Hájka
Ze sbírek Rudolfa Jurolka, Petra Halmaye, Alžběty Luňáčkové, Vladimíra Mikeše i své vlastní tvorby vybírá, čte a komentuje básník, překladatel a muzikolog Jonáš Hájek.
Jonáš Hájek (1984) je autorem pěti básnických sbírek. Za debut s názvem Suť (Fra 2007) byl oceněn Cenou Jiřího Ortena. Vedle vlastního psaní se podílí také na organizaci literárního dění, přispívá do literárních periodik a jako editor se podílel mimo jiné na přípravě česko-německé antologie Překladiště nebo na výboru z básnického díla Vladimíra Mikeše Odkud to přichází? V pražské pobočce hudebního vydavatelství Bärenreiter se věnuje vydávání hudební literatury. Jeho zásluhou se nového vydání dočkala například symfonie Asrael Josefa Suka.
Básně Jonáše Hájka vyšly v nakladatelství Fra.
ÚDAJE O VYDÁNÍ
- Rudolf Jurolek: bez názvu Čo tam celé dni robíš... (ze sbírky Smrekový les, Modrý Peter 2009)
- Petr Halmay: Vodotrysk (ze sbírky Ledolam, Opus 2012)
- Alžběta Luňáčková: bez názvu Co je moje, to je tvoje... (ze sbírky Pravý úhel, Host 2020)
- Vladimír Mikeš: Proč zapisovat každý den události (ze sbírky Odkud to přichází? Protimluv 2021)
- Jonáš Hájek: Rekviem za CD (publikováno v revue Souvislosti č. 2 v roce 2019)
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Jaroslav Rudiš, Petr Pýcha: Salcburský guláš. Temná místa minulosti dvou přátel vybublají na povrch
-
Jauregg, Uklidnění, Bláznivá Magdalena, Viktor Pomatený a další povídky Thomase Bernharda
-
Martin Ryšavý: Tundra a smrt. Dobrodružná výprava k neprobádaným končinám lidské existence
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.