BáSnění Jiřího Hájíčka
Spisovatel Jiří Hájíček, držitel ceny Magnesia Litera za romány Selský baroko a Rybí krev, představuje básně, které ho v poslední době i dávno před lety oslovily.
„…mám rád básně, za kterými je cítit něco víc – atmosféra nebo kousek příběhu…“
Jiří Hájíček
Jiří Hájíček je zřejmě nejznámějším spisovatelem českého venkova. Na tom jihočeském ostatně vyrůstal a později i pracoval. Dnes žije v Českých Budějovicích a pracuje v bance. Vydal tři sbírky povídek – Snídaně na refýži (1998), Dřevěný nůž (2004) a Vzpomínky na jednu vesnickou tancovačku (2014) – a novely Zloději zelených koní (2001) a Fotbalové deníky (2007). V roce 2002 mu vyšel první román Dobrodruzi hlavního proudu. Oba následující autorovy romány Selský baroko (2005) i Rybí krev (2012) byly oceněny Magnesií Literou. Svou volnou „venkovskou trilogii morálního neklidu“ završil Jiří Hájíček románem Dešťová hůl (2016). Knihy Jiřího Hájíčka vyšly v angličtině, italštině, maďarštině, chorvatštině, makedonštině, běloruštině, polštině a bulharštině. Podle jeho novely Zloději zelených koní byl v roce 2016 natočen stejnojmenný film. Zfilmovány by měly být i romány Selský baroko a Rybí krev.
S autorem připravila Martina Toušková.
Natočeno v roce 2017.
ÚDAJE O VYDÁNÍ:
- Josef Kainar: Jak ulovit štiku dlouhou jako stehno antické bohyně (výbor Včela na sněhu, Práce 1982)
- Milan Děžinský: Den (sbírka Obcházení ostrova, Host 2017)
- Kamil Bouška: Klanění v lázni (sbírka Hemisféry, nakladatelství Fra 2015)
- Šimon Leitgeb: Dva tahy (sbírka Mezi náma, Nakladatelství Petr Štengl 2017)
- Tereza Riedlbauchová: báseň bez názvu – „Můj muž na hrudi jezírko má…“ (sbírka Don Vítor si hraje a jiné básně, Kniha ZLÍN 2009)
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.
Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu
Nebojte se klasiky!
Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?
