BáSnění Jiřího Hájíčka

6. únor 2023

Spisovatel Jiří Hájíček, držitel ceny Magnesia Litera za romány Selský baroko a Rybí krev, představuje básně, které ho v poslední době i dávno před lety oslovily. 

„…mám rád básně, za kterými je cítit něco víc – atmosféra nebo kousek příběhu…“
Jiří Hájíček

Jiří Hájíček je zřejmě nejznámějším spisovatelem českého venkova. Na tom jihočeském ostatně vyrůstal a později i pracoval. Dnes žije v Českých Budějovicích a pracuje v bance. Vydal tři sbírky povídek – Snídaně na refýži (1998), Dřevěný nůž (2004) a Vzpomínky na jednu vesnickou tancovačku (2014) – a novely Zloději zelených koní (2001) a Fotbalové deníky (2007). V roce 2002 mu vyšel první román Dobrodruzi hlavního proudu. Oba následující autorovy romány Selský baroko (2005) i Rybí krev (2012) byly oceněny Magnesií Literou. Svou volnou „venkovskou trilogii morálního neklidu“ završil Jiří Hájíček románem Dešťová hůl (2016). Knihy Jiřího Hájíčka vyšly v angličtině, italštině, maďarštině, chorvatštině, makedonštině, běloruštině, polštině a bulharštině. Podle jeho novely Zloději zelených koní byl v roce 2016 natočen stejnojmenný film. Zfilmovány by měly být i romány Selský baroko a Rybí krev.

S autorem připravila Martina Toušková.
Natočeno v roce 2017.

ÚDAJE O VYDÁNÍ:

  • Josef Kainar: Jak ulovit štiku dlouhou jako stehno antické bohyně (výbor Včela na sněhu, Práce 1982)
  • Milan Děžinský: Den (sbírka Obcházení ostrova, Host 2017)
  • Kamil Bouška: Klanění v lázni (sbírka Hemisféry, nakladatelství Fra 2015)
  • Šimon Leitgeb: Dva tahy (sbírka Mezi náma, Nakladatelství Petr Štengl 2017)
  • Tereza Riedlbauchová: báseň bez názvu – „Můj muž na hrudi jezírko má…“ (sbírka Don Vítor si hraje a jiné básně, Kniha ZLÍN 2009)
Spustit audio

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

klasika.jpg

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?