BáSnění Jeana-Gasparda Páleníčka

1. září 2025

Spisovatel, překladatel a hudební skladatel představuje své oblíbené básníky.  

Připravil: Petr Gojda
Natočeno: 2024

Jean-Gaspard Páleníček (1978) pochází z rodiny klavíristy a skladatele Josefa Páleníčka a sám vedle studií bohemistiky a literární vědy v Praze i Paříži studoval také u skladatele Miloše Boka. Byl členem divadla Orfeus a pracoval také v Českém centru v Paříži mimo jiné jako kurátor a pořadatel výstav či filmových přehlídek. V současné době je členem redakce Revolver revue a působí v Muzeu literatury v Praze.

V nakladatelství Revue K v Paříži publikoval svou novelu Břízy (2008), sbírku Mater Dolorosa (2009) a divadelní hru Balzakova domácnost (2009). V edici Revolver revue publikoval sešit z cyklu Jedna věta (2013) a sbírku Mater speciosa (2022), na které se překladatelsky podílel Ivan Matoušek. Jeho komiksové scénáře ztvárnili studenti Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni a vyšel jako komiks IOGI (2021), jehož pokračování HIKOBAE chystá letos nakladatelství Kavka. Jako překladatel do francouzštiny převedl mimo jiné díla Vladimíra Holana, Bohumila Hrabala, Richarda Weinera nebo Miloše Doležala.

Básně proklatce Gérarda de Nerval, romantika Giaccoma Leopardiho a renesančního Pierra de Ronsard přeložil Páleníček přímo pro vltavské Básnění. Vedle nich představí také Zbyňka Hejdu a vlastní báseň se souboru Mater speciosa.

ÚDAJE O VYDÁNÍ:

  • Gérard de Nerval: Fantazie (Fantaisie), 1832 Paříž, rukopisný překlad Jean-Gaspard Páleníček.

  • Giacomo Leopardi: vybrané úryvky ze Zpěvů (Canti), 1835 Napoli, rukopisný překlad Jean-Gaspard Páleníček.

  • Pierre de Ronsard: Kterak sbohem říci (Madrigal, ze sbírky Nouvelle Continuation des Amours), 1556, rukopisný překlad Jean-Gaspard Páleníček.

  • Zbyněk Hejda: Na konec, Všechna slast. Mladá fronta, 1964.

  • Jean-Gaspard Páleníček: V Paříži sněží. Mater speciosa, Revolver Revue, 2022.

autor: Petr Gojda
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.