BáSnění Anny Luňákové
Texty Dylana Thomase, Vladimíra Holana, J. H. Krchovského, Jana Zábrany a ukázku ze své vlastní tvorby čte a komentuje básnířka a spisovatelka Anna Luňáková.
Anna Luňáková (1993) studovala filozofii na FF UK a divadlo na DAMU. Knižně publikovala prózu Tři (Dauphin, 2020), básnicky debutovala sbírkou Jen ztratím jméno (Malvern, 2020) a je editorkou sborníku Pandezie (revue Prostor, 2021). Publikovala také překlad knihy André Gorze Dopis pro D. (Malvern, 2021).
Eseje a recenze publikuje časopisecky, je také občasnou recenzentkou vltavské Mozaiky. Spoluzaložila interdisciplinární kolektiv HERONS VECTOR (www.per-logeum.com) a kabaretně happeningové uskupení Nothing is a problem here.
ÚDAJE O VYDÁNÍ:
- Dylan Thomas: A smrt nebude již panovat (z básnického výboru Kapradinový vrch, Mladá fronta 1965, překlad Jiřina Hauková)
- Vladimír Holan: úryvek z Noci s Hamletem (publikováno v 8. svazku Holanových spisů Nokturál, Paseka 2003)
- J. H. Krchovský: Bylo mi dneska tak smutno (ze souboru Básně, Host 1998)
- Jan Zábrana: Druhá (ze sbírky Zeď vzpomínek, Atlantis 1992)
- Anna Luňáková: bez názvu Ta úvaha byla jednoduchá... (úryvek z druhého pásma ze sbírky Jen ztratím jméno, Malvern 2020)
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon pohledem Pavla Klusáka
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
